VYBERTE SI REGION

POHLEDEM DENÍKU: Bylo to pestré a bylo toho dost

Praha – Pátek: únava, vyhaslost, potřeba spánku. Kdyby kampaň trvala ještě týden, třeba by to oba kandidáti, ale také jejich štáby a novináři vzdali. Karel Schwarzenberg si tak za plentou, kde strávil několik minut, možná dal malého šlofíka, aby pak do urny vhodil lístek bez obálky, čili neplatný hlas. Lehká letargie zasáhla i voliče, kteří byli ještě před dvěma týdny plni energie a dychtivého očekávání.

25.1.2013
SDÍLEJ:

Karel Schwarzenberg vhodil svůj volební hlas v pátek 25. ledna 2013 ve středočeských Sýkořicích na Rakovnicku.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Nic z toho ovšem neznamená, že přímá volba zklamala. Naopak, tuzemští občané s hlasovacím právem prokázali značnou vyspělost a moudrost. Do finále vyslali zkušené muže, kteří si svou životní i politickou dráhou důvěru zaslouží. Ke škodě nás všech se ale v posledních čtrnácti dnech pramálo mluvilo o tom, co je podstatné. Tedy o budoucím působení Miloše Zemana či Karla Schwarzenberga v domácí a zahraniční politice.

Zaniklo například, že Zeman stále trvá na formátu opoziční smlouvy jako ideálním řešení povolební situace. A že coby velmi aktivní hlava státu bude svoji představu vnucovat vítězné straně. Nijak se nerozebíralo, čím chce Schwarzenberg bránit lidové tvořivosti zákonodárců, o níž často mluví, ale nic proti ní jako ministr dvou vlád nezmohl. Pramálo jsme se dověděli, jakými nástroji by oba finalisté pomáhali zdolávat korupční hydru. Velká nula pak je u jejich vizí, jak zvýšit kvalitu vzdělání, prestiž učitelského povolání a vědomostižáků. V debatách zněly především fráze, dokola opakované mantry a také plno dezinformací i lží, které moderátoři ne vždy dokázali korigovat.

Zeman a Schwarzenberg jsou ale tak odlišné typy a politické osobnosti, že tohle nakonec bude u uren hrát mizivou roli. Když většina zvolí kohokoliv z nich, měli by ho přijmout i všichni ostatní. Což bude záležet do značné míry na budoucí hlavě státu. Dokonce si myslím, že to bude v příštích měsících její hlavní úkol.

Šarvátky, běžné pinožení a okopávání kotníků by měla nechat na politických stranách. Neboť jakmile se do nich zamotá, ztratí to, v co všichni doufají, totiž že na Hradě bude morální autorita, jejíž slovo platí a názor váží. V podstatě to, co si přeje David v anketě mezi pražskými prvňáčky: „Prezident by měl vypadat k světu: učesanej, spravedlivej, trochu přísněj. Musí to být optimista, spíš pracant, protože zastupuje celou naši zemi."

Autor: Kateřina Perknerová

25.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies