VYBERTE SI REGION

Zemřel režisér Ladislav Helge, tvůrce Studu

Praha - Ve věku 88 let zemřel v neděli dopoledne po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic režisér a scenárista Ladislav Helge. Oznámil to filmový producent Jaromír Kallista. Helge patřil k úspěšné a oceňované generaci filmových tvůrců 60. let. Jeho kariéru však přerušila sovětská okupace a následná normalizace, z politických důvodů nemohl dále tvořit a živil se jako úředník.

1.2.2016
SDÍLEJ:

Ladislav Helge - filmový režisér a scenárista.Foto: ČTK

Byl držitelem prestižní Ceny Vladislava Vančury za celoživotní tvůrčí a mravní přínos české kinematografii.

Pražský rodák Helge začal ve filmu pracovat po druhé světové válce, zprvu v Československém filmovém ústavu, později jako asistent režie na Barrandově. Jako režisér debutoval v roce 1957 filmem Škola otců. Podle námětu Ivana Kříže natočil o dva roky později Velkou samotu, následoval film Jarní povětří podle motivů z Otčenáškova románu Občan Brych. Mezi jeho další filmy patří Bílá oblaka, Bez svatozáře, První den mého syna a Stud.

Na ustavujícím sjezdu Svazu československých filmových a televizních umělců (FITES) v roce 1965 byl zvolen místopředsedou, v letech 1969-1970 byl vedoucím české části FITES. Po zrušení FITES v lednu 1970 byl vystaven politické perzekuci. Do roku 1972 mohl ještě pracovat jako dabingový režisér, nakonec však musel odejít a pracoval na poště.

V roce 1977 se mu podařilo nastoupit jako scenárista a režisér Laterny magiky, kde působil 15 let. Po pádu komunistického režimu stanul v roce 1990 na jedno volební období v čele obnoveného FITES, k vlastní filmové tvorbě se však už nevrátil. Mimo jiné vedl od poloviny 90. let Katedru režie pražské FAMU.

Na plovárně s Markem Ebenem

Režisér, který mohl své filmy natáčet pouhých deset let, se krátce po svých pětaosmdesátinách setkal s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně.

„Byl jsem dobrý recitátor a na doporučení svého češtináře jsem se dostal v roce 1940 do Dismanova rozhlasového dětského souboru. Vedoucí nás tehdy kultivoval všeobecně a promítal nám filmy. Viděl jsem tehdy Babičku a začal mít touhu dostat se k filmu," řekl tehdy Helge, který od svých devatenácti let asistoval režiséru Jiřímu Krejčíkovi.

„Jsem v podstatě samouk. Vše, co jsem se naučil, jsem získal právě od Krejčíka včetně té jeho lásky k filmu," vysvětlil. Po válce ho pak zaujaly italský neorealismus a britský civilismus, které ovlivnily světovou kinematografii. A tak prý byl režisérem, kterého zajímá život, společenské okolnosti i společenský vývoj, což podle něj bylo jeho předností i slabinou.

Čtěte také: Zemřel Milan Bürger, sólista Státní opery a Opery Národního divadla Praha

Autor: ČTK

1.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies