Zahrát si před My Bloody Valentine? Šťastná náhoda, kterou to všechno začalo

Jedna z 13 českých kapel, která si ve středu v rámci večera nazvaného Soundz Czech zahraje na oslavách 22. narozenin klubu Roxy.

Před koncertem jsme se potkali ve vršovickém Café v lese se zpěvákem a kytaristou Vojtěchem Pejšou. Kapelu dále tvoří Kateřina Elznicová – kytara, zpěv; Simona Kuchárová – baskytara; Jiří Bendl – bicí.

Máte před sebou koncert k narozeninám klubu Roxy. Vybaví se vám nějaká hudební vzpomínka, když se řekne jméno tohoto klubu?

V Roxy jsme křtili EP, přišla spousta lidí, zahráli jsme si před talentovanou pražskou kapelou Holden Caulfield, která tam měla taky hodně fanoušků. Byl skvělý zvuk, všechno 
v pohodě, takže když se řekne Roxy, vybaví se mi výborný koncert a moc se těším, až se tam zase vrátíme.

Tak se to docela sešlo, protože Holden Caulfield před necelým měsícem křtili svoji první desku.

Tehdy křtili první singl 
a my první EP. Před větším publikem jsme zatím v klubu nehráli.

Ani v Arše, kde jste loni předskakovali irským shoegazeovým klasikům My Bloody Valentine?

Pravda, na My Bloody Valentine bylo lidí víc, ale celý ten večer byl tak trochu úplně mimo dimenze (směje se).

Jak se to vlastně sehrálo, že jste si jako začínající kapela, která za sebou neměla jedinou desku, zahráli před partou, co na přelomu 80. a 90. let definovala jeden hudební žánr a dodnes má status kultovní?

Celé to byla obrovsky šťastná náhoda. Dali jsme se do řeči s majitelem jednoho kladenského klubu, kde jsme hráli. Říkal, že je fanoušek shoegazeu, vyprávěl nám 
o éře 90. let a všech těch slavných koncertech, na kterých byl. No a pak jednou přišla řeč na to, že po letech vyšla nová deska My Bloody Valentine a že budou mít koncert 
v Praze. Nejdřív jsme se jen tak ze srandy bavili, jestli budou mít i nějakou předkapelu, ale pak jsme to zkusili, přes toho člověka jsme napsali… 
z Archy se nám ozvali, že nemají nic proti, ale že to samozřejmě záleží na kapele. A ta nám na poslední chvíli – ale přece! – dala vědět, že si před ní můžeme zahrát.

Dostali jste se během toho večera pak spolu víc do kontaktu? Nebo to bylo klasické: předkapela a hlavní hvězdy večera si jedou svoje?

Dodnes nezapomenu, když jsme přijeli do Archy… A najednou všichni ti lidi, co jsme znali z plakátů, stáli před námi a zvučili Only Shallow. Byli jsme z toho trochu vyklepaní, ale pár slov jsme prohodili a stihli se vyfotit, takže na předkapelu, co neměla za sebou jediný EP, asi dobrý. I když dnes si samozřejmě říkám, že jsme toho mohli využít víc.

Pocházíte z šestnáctitisícového Rakovníka. Existuje tam nějaká místní hudební scéna?

Hodně tam letěl grunge. A tak lidi, kteří spolu hráli 
v Nirvana revivalu, založili třeba pravidelný večer na počest Kurta Cobaina, v rámci kterého se sjedou různé spřízněné grungeové kapely. Sám jsem si chvilku v jedné zahrál. Jinak dost kapel 
v Rakovníku ubylo. Doporučit můžu party jako třeba Zima nebo Z davu, ale vyložené podhoubí, jednolitá scéna, 
v Rakovníku asi nejsou.

Čím to je, že kapel ve vašem městě ubývá?

Jasnou odpověď na to nemám. Jedním z důvodů asi bude, že ve městě už není klub. Dřív se u nás každé úterý hrály fajn věci od Kulturního centra Rakovník, takže gympláci, kteří dojížděli a spali na intru, tam mohli vyrazit. Tohle už dnes není. Ale radši bych o tom moc nemluvil, aby někdo neříkal, že jsem moc velkej chytrák.

Přejděme k vám a vašim plánům. Máte za sebou zmíněný úspěšný křest EP v Roxy. Člověka logicky napadne: Kdy přijde první deska?

V tuto chvíli vidím reálné spíš to, že bychom vydali další EP. To znamená dát dohromady aspoň čtyři silné písničky. Bavili jsme se, že bychom se na to vrhli tuhle zimu, ale asi to nedopadne.

EP jste nahrávali ve studiu Borise Carloffa s mazákem pražské klubové scény Šmitym. Jak vám do toho jako začínající kapele mluvil?

Moc ne, byli jsme hodně nadrcení ze zkušebny, takže jsme do studia přišli s tím, že co umíme, to nahrajeme. Na nějaké velké změny nebyl prostor.

Teď máte před sebou koncert 
v Roxy, pár vystoupení s Midi Lidi a zaregistroval jsem, že máte i mezinárodní ambice. Kde byste se chtěli zkusit prosadit

V lednu máme hrát na Eurosonic festivalu v Holandsku, což je showcaseová událost, na kterou jezdí různí hudební promotéři a vytipovávají si kapely na svoje akce, což je velká příležitost se ukázat a třeba se dostat na nějaký velký festival. A i kdyby to nevyšlo, myslím, že máme dost kontaktů, na to, abychom si mohli zahrát aspoň pár koncertů v Německu a zkusit se ukázat tam.

Když jsi zmínil tento festival… Máte nějaký vysněný?

Hodně zajímavé věci jsme slyšeli třeba o polském Offu. Pravidelně tam hraje spousta kapel, které bychom chtěli vidět naživo. Letos tam byli mimo jiné Slowdive, další taková slavná shoegazeová parta. Zahrát si vedle nich by bylo super.

Před kterou ze svých oblíbených kapel by sis ještě chtěl zahrát, byť by to už třeba bylo nesplnitelné?

Nesplnitelné je vrátit se do 90. let a objevit se v nejslavnějším období Ecstasy of Saint Theresa. To je kapela, která mě ovlivnila nejvíc a být u toho naživo nebo aspoň vidět nějakou nahrávku z dob, kdy dělali EP v Londýně, bych chtěl dodnes.

Čtěte také: Začíná narozeninový týden pražského klubu Roxy