Výstavu v Rudolfově galerii vidělo přes 17 000 lidí

„Takový zájem veřejnosti jsme opravdu nečekali,“ pochvaloval si Šebek. Lidé hojně využili víkendové prodloužené otvírací doby, fronty zájemců však stály na hradním nádvoří i dnes v podvečer.

„Prodlužovat už ale nemůžeme. Exponáty jsou vystaveny v jiných klimatických a světelných expozicích, než by měly a deset dní je pro ně tak akorát, aby nedošlo k jejich poškození,“ vysvětlil Šebek. Rudolfova galerie se navíc běžné využívá k reprezentativním účelům, jako jsou státnické obědy.

Úspěch výstavy souvisí jednak s tím, že je umístěna v jindy nepřístupných sálech, ale také s tím, že je složená z raritních exponátů z depozitářů Pražského hradu. „Tato kombinace vytvořila projekt, který z hlediska místa a náplně nemá srovnání,“ uvedl Šebek. Podobné krátkodobé akce jsou na Pražském hradě ojedinělé, ale veřejností velmi oblíbené.

Výstava v prostorách přiléhajících k Rudolfově galerii, tzv. Široká chodba, seznamovala návštěvníky s posledními dny nemocného císaře a jeho pohřbem. Návštěvníci si mohli prohlédnout kromě rakve například dvě nádoby, ve kterých byly po pitvě uloženy srdce a mozek císaře. Ve vitrínách byly vystaveny i dlouhý pohřební rubáš, kabátec, punčochy, střevíce a klobouk.

Rudolfínské oslavy na Hradě budou pokračovat také v únoru, kdy Obrazárna Pražského hradu vystaví díla Rudolfových dvorních umělců – Hanse von Aachena, Bartholomea Sprangera a Matthäuse Gundelacha. Jedno z děl, Aachenův autoportrét, bude v Česku vystaveno vůbec poprvé.

V létě chystá Pražský hrad výstavu o dalším českém panovníkovi Ferdinandu V. Dobrotivém. Měla by se konat v květnu v Letohrádku královny Anny a Císařské konírně.