Nejnavštěvovanější tuzemské výstavy výtvarného umění v posledních deseti letech mívají kolem 60 tisíc až 80 tisíc návštěvníků. Výjimečně divácky poutavé projekty mají i přes 100 tisíc lidí.

Taková byla třeba přehlídka plakátů Alfonse Muchy v roce 2013 v Obecním domě (185 tisíc lidí) nebo předloňská výstava Tim Burton a jeho svět v Domě U Kamenného zvonu (102 tisíc lidí). Na úspěšnost výstavy má vliv také místo jejího konání.

NG má relativně stejnou návštěvnost

Nejnavštěvovanější výstavou loňského roku byla expozice, která představovala umělecké a historické předměty z českých hradů a zámků. Pořádal ji Národní památkový ústav v Jízdárně Pražského hradu a celkem ji za necelé tři měsíce vidělo 79 131 návštěvníků.

Národní galerie v Praze měla loni přibližně stejnou návštěvnost jako v předchozích letech, pokud se odečte 126 tisíc návštěvníků výstavy o Večerníčku. U výstavy ve Valdštejnské jízdárně NG figurovala jako spoluautor.

České publikum je konzervativní 

Pokud se nepočítá tato specifická expozice, byla loni nejnavštěvovanější výstavou v NG výstava Umělci a proroci s téměř 20 tisíc návštěvníky, přes 20 tisíc návštěvníků měly také výstavy Oskar Kokoschka a Praha a přehlídka děl českého symbolismu Tajemné dálky.

Výsledky návštěvnosti výstav v ČR včetně té o císaři Karlu IV. dokládají, že tuzemské publikum je konzervativní a šanci stát se opravdu diváckým hitem mají jen výstavy zaměřené na starší umění nebo ty představující autory slavných jmen.

Karel IV. byl mimořádnou osobností 

Autory česko-bavorské zemské výstavy o Karlu IV. byli vedle kurátora a ředitele NG Jiřího Fajta odborníci z několika německých institucí. Na výstavu shromáždili na 250 exponátů z celého světa. Snažili se představit Karla IV. jako mimořádnou osobnost evropských politických a kulturních dějin, jako zbožného, vzdělaného, cílevědomého a prozíravého panovníka, který k prosazení vlastních cílů neváhal použít širokou paletu diplomatických prostředků, lest a taktizování nevyjímaje.

Osobnost Karla IV. autoři promítli na pozadí kulturně-historických souvislostí, k nimž ve 14. století patřily například klimatické změny, sucha i povodně, neúrody, hladomory, morové epidemie, židovské pogromy nebo finanční krize. Do tohoto kontextu zasadili obdivuhodný rozkvět karlovského umění a architektury.

Čtěte také: Ve Valdštejnské jízdárně skončí výstava o Karlu IV.