Nádraží na Těšnově začalo fungovat v květnu roku 1875, nechala je vystavět významná železniční společnost Rakouská severozápadní dráha, která o dva roky dříve propojila svou rozsáhlou síť železničních tratí s Prahou. Novorenesanční budovu navrhl architekt Karel Schlimp.

Vznosnou architekturou vynikala zejména ústřední část nádražní budovy, jejíž průčelí bylo pojato jako klasický vítězný oblouk se čtyřmi sloupy, na nichž byly umístěny sochy znázorňující obchod, vědu, průmysl a hospodářství. V nejvyšší části se nacházelo sousoší zobrazující průmysl a rolnictví, nad nímž se vypínala Austrie jako jejich ochránkyně.

Honosně byly pojaty i vnitřní prostory odbavovací dvorany. „Čekárna pro I. a II. třídu jest zařízena velmi elegantně; sedadla jsou potažena zeleným aksamitem, stoly jsou mramorové. Na stropě nalézají se skvostné arabesky. Také restaurace a čekárny III. a IV. třídy jsou slušně zařízeny," uváděl o výzdobě nádražní budovy časopis Světozor v roce 1876.

Denisovo, Vltavské, Praha-Těšnov

Nádraží sloužilo primárně osobní dopravě. Od roku 1919 neslo název Denisovo podle francouzského historika a politika, který významně podporoval vznik samostatného Československa. V době nacistické okupace bylo nádraží přejmenováno na Vltavské a po únoru 1948 na Praha-Těšnov.

V roce 1972 byla budova uzavřena, zbouráno bylo severní křídlo a pro torzo budovy se dlouho hledalo využití. Nakonec byl v roce 1985 odstřelen i zbytek budovy – bez ohledu na její architektonickou hodnotu a možnosti jejího využití.

Uvažovalo se o tom, že by se z objektu mohla stát vysokoškolská menza, nákupní středisko nebo depozitář pro městské muzeum, které dnes sídlí nedaleko. Od roku 2009 má nový depozitář v Praze Stodůlkách, ale pro své expozice by chtělo získat další prostory.

Čtěte také: Uplynulo přesně 30 let od demolice Denisky, nádraží Praha - Těšnov