VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Praze na čtyři dny představí nejdražší vydraženou minci

Praha /FOTOGALERIE/ - Národní pokladnice spolu s Národním muzeem představuje do pátku 12. února v jeho nové budově v Praze unikátní minci Flowing Hair Liberty Dollar. Jedinečná stříbrná mince z roku 1794 v hodnotě přesahující deset milionů dolarů (zhruba 247 milionů korun) je nejdražší mincí na světě, která se kdy objevila na světových aukcích.

9.2.2016
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Flowing Hair Liberty Dollar. Jedinečná stříbrná mince z roku 1794 v hodnotě přesahující deset milionů dolarů (zhruba 247 milionů korun) je nejdražší mincí na světě, která se kdy objevila na světových aukcích.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Mince je vystavena spolu s kopií Deklarace nezávislosti USA z roku 1776. Výstava je přístupná zdarma. Novináře o tom v úterý informoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Jedná se o nejdráže vydraženou minci, která překonala i slavnou Double Eagle, kterou jsme představili před několika lety. Je to rekordní částka, za jakou se mince dostala do soukromých rukou. Samozřejmě v muzejních sbírkách jsou další vzácné mince, které jsou neprodejné a jejich tržní hodnota ani nelze určit," řekl Lukeš.

Mince Flowing Hair Liberty Dollar se do Evropy dostala vůbec poprvé. Její představení je součástí turné, během něhož bude mince po Praze vystavena i ve Varšavě, Tallinu, Helsinkách, Stockholmu, Osĺu, Dublinu a v Londýně.

Slabé mincovní písty

V roce 1792 byl schválen právní dokument upravující oběh měn na území Spojených států. Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího vyražení kovových dolarových mincí bylo rozhodnuto, že k jejich výrobě bude použito stříbro. Na základě zkoušek se slitinou bylo rozhodnuto o zvýšení ryzosti na hodnotu 0,900 s tím, že čisté stříbro bylo doplněno příměsí mědi.

Takto Spojené státy zahájily výrobu prvních dolarů, které navrhl Robert Scott. Krátce po zahájení výroby se ukázalo, že mincovní písty jsou vzhledem k tvrdosti slitiny slabé. Dalším problémem byl poměrně velký průměr a hmotnost mince, takže se celkem podařilo vyrazit pouze 2000 mincí a 242 exemplářů z této partie bylo zničeno.

Technologické chyby

Zachovalo se pouze několik kusů, které měly sloužit jako vzor pro další emisi naplánovanou na další rok. Zbývajících 1758 kusů bylo předáno řediteli mincovny. Od 15. října 1794 byly mince postupně uváděny do oběhu. Značná část celé emise však byla poškozena v důsledku technologických chyb.

Odhaduje se, že do dnešní doby se zachovalo přibližně jen 120 mincí, nalezeno ovšem bylo pouhých deset kusů. Vzhledem k problémům při jejich výrobě v roce 1794 bylo nalezení exempláře vyraženého bez závad do dnešní doby téměř nemožné. Z toho také vyplývá cena, které tato mince dosáhla.

Výstava Flowing Hair Liberty Dollar navazuje na představení tehdejší nejdražší vydražené mince světa Double Eagle v roce 2012 v Národním muzeu v Praze. Unikátní mince tehdy měla hodnotu osm milionů dolarů.

Čtěte také: Největší a nejdražší mince světa zavítala do Prahy. Na jeden den

Autor: ČTK

9.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení