Podle člena varhanní komise Pavla Urbana budou nové varhany vhodné zejména pro interpretaci barokní hudby a měly by sloužit hlavně ke koncertům. Rozpočet na rekonstrukci přesahuje deset milionů korun.
„Skříň varhan, součást památkově chráněného prostoru, a část píšťalového fondu bude ponechána a zrestaurována do původní podoby ze 60. let 19. století,“ uvedl Urban. Nástroj, který je v největším pražském českobratrském kostele, byl již dlouho ve špatném technickém stavu.
Nevyhovoval podle odborníků ani bohoslužbám, ani koncertním účelům. Počátkem roku začaly v kostele již přípravné práce k rekonstrukci a varhanní skříň je v současnosti odstrojena. Specializovaná firma z německého Budyšína zároveň pracuje na výrobě píšťal a dalších komponent.
Oprava vrátí dobový charakter
Restaurátoři předpokládají, že by již letošní Vánoce mohli začít s intonováním, doladěním barvy zvuku zrekonstruovaného nástroje.
„Chystaná podoba s mechanickou registrační trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi přinese změnu – ovládání nástroje má být vrácen dobový charakter s jemným chodem kláves, protože vše bude integrováno přímo do skříně a varhaník bude sedět čelem k varhanám. Na kůru již tedy nebude stát samostatný hrací stůl,“ vysvětlil Urban.
Ukazuje se podle něj, že varhany svou dispozicí, orientovanou na osvědčené prvky středoevropského varhanářství, barokním laděním i svým předpokládaným zvukem budou nástrojem jedinečným, jaký v metropoli zatím chyběl.
Chrám v manýristickém slohu postavili před 400 lety díky sbírkám v zemích protihabsburského tábora pražští němečtí luteráni. Kostel byl později během let po požáru dostavován a částečně zbarokizován.
V roce 1778 do něj pražský varhanář Anton Reiss zhotovil nové varhany, které se však už v dalším desetiletí, po zrušení kláštera paulánů, stěhovaly do litoměřické katedrály, kde jsou ve změněné podobě dodnes.
Sakrální stavba v centru Prahy sloužila různým účelům, byla v ní i mincovna. Teprve roku 1863 bývalý kostel mohli koupit a zrekonstruovat čeští evangelíci, kteří se mohli opět scházet.