Tvář Prahy pro jedenadvacáté století

Přestože Galerie Jaroslava Fragnera je v letních měsících z důvodů rekonstrukce uzavřena, připravila pro návštěvníky lákavou výstavu nazvanou NEW FACE OF PRAGUE. Ta je ovšem instalována v Českém centru v Rytířské ulici na Starém Městě.

Kurátor výstavy (a ředitel GJF) Dan Merta spolu s Klárou Pučerovou podrobili retrospektivě posledních dvacet let pražské architektury a vybrali padesát realizací, které považují za nejúspěšnější. A nejen to – řada vynikajících návrhů se v současné době realizuje, nebo bude realizovat, a tak výstava umožňuje výhled, jak se Praha bude v nejbližších letech dále proměňovat.

Deset témat

A tak vedle svého času už mnohokrát diskutovaných ale především oceňovaných staveb, jako je Gehryho a Miluniće Tančící dům na vltavském nábřeží, Nouvelův Zlatý Anděl na Smíchově či palác EURO od ateliéru DAM na dolním konci Václavského náměstí, jsou tu i další méně známé realizace.

Autoři výstavy rozdělili expozici do deseti témat, přičemž v každém z nich představují většinou po pěti stavbách. A tak jsou tu pochopitelně nejen všeobecně známé realizace, jako ty výše zmíněné, ale také třeba rodinné domy a obytné celky na jedné straně a stavby, které významně mění tvář města, jako jsou administrativní budovy, hotely či veřejné stavby. Nejsou opomenuty ani významné interiéry staveb.

Samostatnou kapitolou jsou jistě projekty, které se obracejí k budoucnosti města a které na svou realizaci teprve čekají. To jsou revitalizace celých částí města, jako je třeba bývalý holešovický přístav, nebo urbanistické celky, jakou je soubor výškových staveb na Pankráci.

Smysl výškových domů v Praze

Velká diskuse se například vedla a vede o smyslu výškových staveb v Praze, zejména těch, jež jsou situovány na pankráckém návrší. Autoři si tohoto tématu samozřejmě rovněž všímají: „Výškové budovy mají schopnost být orientačním bodem, v kontextu unikátní historické zástavby však mohou být problémem, jak je zřejmé například z Londýna, kde se tyto moderní katedrály přiblížily na dosah samotnému chrámu svatého Pavla. Praha, která právě prochází procesem decentralizace, dnes stojí na rozcestí – kdy a za jakých podmínek dovolit vznik mrakodrapů v lokálních centrech.“

Výstava je zaměřena na širokou veřejnost a autoři v budoucnu počítají i s prezentací v zahraničí. Praha je jedním z nejvýznamnějších turisticky atraktivním městům Evropy, a to především jako mimořádně dochovaný architektonický soubor minulosti, který ve svém jádru naštěstí nebyl příliš zasažen ani obdobím socialismu. Ale Praha má kromě té obdivované minulosti i současnou, moderní architekturu. A tu chtějí autoři výstavy svou expozicí více připomenout a zviditelnit.

Výběr byl subjektivní

Nezapírají, že jejich pohled je „jistým subjektivním exkurzem“. A jestliže mohou upozornit na špičkové a mezinárodně oceňované projekty, připouštějí, že „plošně je těchto staveb dle našeho subjektivního názoru, poskrovnu v přepočtu na množství stavebních zakázek v rámci stavebního boomu po sametové revoluci a po návratu České republiky do evropských struktur, navíc i vzhledem k silné tradici a kvalitě moderní architektury v českých zemích až do začátku druhé světové války“.

Výstava může v zahraničí důstojně reprezentovat současné architektonické projekty Prahy, ale v domácím prostředí může působit především inspirativně, a to zejména v oblasti rodinného bydlení, které zůstávalo poněkud ve stínu „velké architektury“.

Výstava ba zasloužila oživit

Bohužel prezentace výstavy na pouhých panelových stojkách, kde jsou kombinovány pouze barevné fotografie s architektonickými plány a obsáhlými texty, je poněkud málo nápaditá a ve výsledku jednotvárná. Je to škoda, protože prezentuje zajímavý pohled na tu nejviditelnější část Prahy. Nápaditější expozice s využitím například trojrozměrných pohledů by expozici určitě prospěla.

Autoři slibují, že k výstavě bude vydána barevná česko-anglická publikace, která má být uvedena v den zakončení výstavy, 20. srpna v prostorách Classic 7 v Holešovicích, což je významná architektonická realizace, již výstava rovněž představuje. Katalog má obsahovat úvodní eseje seznamující s historií pražské architektury i současnou tvorbou a přehled vystavujících architektů.