VYBERTE SI REGION

Technické muzeum otevřelo výstavu o Libeňském mostu

Praha - Národní technické muzeum otevřelo u své expozice architektury komorní výstavu o Libeňském mostu. Zahrnuje jeho sádrový model, dobové materiály a fotografie i kresby z pozůstalosti autora mostu, architekta Pavla Janáka. Muzeum chce výstavou, která potrvá do konce března, přispět k diskusi o budoucnosti mostu. Město Praha řeší, jakým způsobem ho opravit.

27.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Matin Divíšek

O dalším osudu Libeňského mostu má ve čtvrtek jednat pražské zastupitelstvo. Zda se jednání uskuteční, ale není jisté, část opozice a bývalé koalice se totiž shoduje na tom, že bude rozumnější počkat na verdikt ministerstva kultury.

To v minulých dnech zahájilo řízení o prohlášení mostu za památku. Do doby, než ministerstvo vydá konečné rozhodnutí, musí Praha s mostem nakládat tak, jako by už památkou byl. Vedení města roky plánuje opravu mostu, která by podle kritiků z řad laiků i architektů znamenala jeho demolici.

„Přímé ohrožení tohoto významného architektonického i inženýrského díla, poněkud omšelého lety zanedbané údržby, souvisí s několik let trvajícími úvahami o jeho demolici a nahrazení mostem novým, širším a s větší kapacitou, i když velkou povodeň v roce 2002 překonalo toto téměř devadesátileté inženýrské dílo se ctí," říká autor výstavy v technickém muzeu Petr Krajči.

Význam mostu podle něj dokládá také to, že dobový sádrový model mostu je od roku 2011 ve stálé expozici Architektury, stavitelství a designu NTM a dílo je zde prezentováno mezi významnými počiny architektury 20. století.

Originální plány a kresby

Návštěvníci technického muzea se v komorní výstavě mohou seznámit s dobovými materiály z doby vzniku Libeňského mostu. Vystaven je původní sádrový model mostního oblouku se schodištěm, originální Janákovy plány a kresby a dobové fotografie, které ukazují komplexní přístup architekta k návrhu inženýrské stavby jako uměleckého díla.

Vedle mostu výstavě představuje i další Janákovy práce z raných 20. let, a to Škodův palác v Jungmannově ulici nebo Autoklub Republiky československé v Opletalově ulici, které ilustrují jeho cestu od kubismu k svébytnému plastickému puristickému výrazu, v jehož formování sehrál Libeňský most zásadní roli.

Čtěte také: Ministerstvo posoudí, zda je most památkou. Zatím se zbourat nesmí

Autor: ČTK

27.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies