Během nastávajícího výstavního období se objeví několik propojených projektů a produkcí zejména současných a mladých umělců vybraných kurátory z českých a slovenských vysokých škol.

Zcela nově se tak muzeum otevřelo třinácti špičkovým kurátorům ze sedmi vysokých uměleckých škol z Česka a Slovenska, kde každý představuje vizi mladého umění ze své výtvarné akademie. Tím vzniká jakýsi pomyslný souboj těchto akademií a kurátorů, konfrontujících své mladé autory se stejnou generací vycházející z ostatních škol.

Patronát nad projektem převzala zastupitelka pro Prahu 2 Aleksandra Udženija. „Je mi opravdovým potěšením být patronkou mladého umění, protože si myslím, že Praha by měla podporovat zejména mladé lidi. Vyjadřuji také velký obdiv těm, kteří tyto prostory, donedávna naprosto nevyužité, dovedli do tohoto stadia,“ uvedla Udženija k zahájení výstavní sezóny.

Nový kurátor, nová koncepce

Podle nového šéfkurátora muzea AMoYA Milana Saláka se v takzvané Druhé sezóně některé věci ve fungování změnily. „To, co je v tuto chvíli vystaveno, by mělo senzitivním pozorovatelům dát najevo, kudy se hodláme ubírat. Každopádně děkujeme Praze, že jsme sem již druhým rokem mohli takto vtrhnout,“ uvedl Salák.

Sám Salák vidí svou novou roli šéfkurátora spíše jako funkci rádce. „Základem mého působení by měl být vznik jakési diskusní platformy nejen umělců, ale i teoretiků umění. Je třeba rozvíjet všechny směry takzvaného mladého umění. Byla a je tu Artbanka, což je bohulibá aktivita, ale koncepční řešení vyžaduje jít ještě dál, než tomu bylo doposud. Musíme mladé něčím oslovit, přitáhnout. Už sousloví muzeum, mladí a umění nepůsobí nikterak atraktivně. Řešení vidím například ve zmíněném fine artu, streetartu atd. Právě lidé, co se věnují streetartu, mohou přitáhnout nebo oslovit mladou generaci.“

Připomenout i šokovat

Právě prolnutí nadčasového a provokativního umění mohou návštěvníci registrovat takřka na každém čtverečním metru, kterých AMoYA využívá skoro čtyři tisíce. Bezesporu originální je dílo Ivana Kafky Odnikud Nikam, které nás reprezentovalo na nejprestižnější přehlídce současného umění Bienále v Benátkách v roce 1997, nicméně vzniklo už v roce 1992. Instalace, která bude průběžně vznikat za účasti návštěvníků ode dne zahájení výstavy, je tvořena z 1000 šípů, z nichž polovina letí zleva doprava a dalších 500 zprava doleva. Podle Saláka právě toto dílo představuje veřejnosti nezměněnou aktuálnost.

Nejprovokativnějším dílem v expozici se může zdát práce Ondřeje Brodyho a Kristofera Paetau Le Déjeuner sur l´Herbe. „Jde o velkoplošnou projekci díla, rozděleného opticky na dvě poloviny. Ukazuje české pornoherce v mizanscéně slavného díla Edouarda Maneta Snídaně v trávě. Pravá část ukazuje pornoherce při natáčení na modrém pozadí, v levé části je potom celá scéna naklíčována do slavného obrazu. Dialogy ve francouzštině dodávají na podivnosti herechých výkonů a znepokojující atmosféře díla,“ řekl autor Ondřej Brody.

Byt šíleného sběratele

Zcela specifickým kurátorským projektem je výstava Byt šíleného sběratele. Osobní zkušeností ovlivněný výstavní koncept modelově staví výtvarné dílo do spojení s realitou využíváním životního prostoru. Paradoxním východiskem prezentovaného názoru je fakt, že artefakt vyjmutý z výstavního prostoru má opět šanci stát se sušákem na láhve. Navíc nezávislý výstavní projekt Leica Gallery New Inspiration, New Vision představuje ve spolupráci s muzeem AMoYA nejmladší generaci českých fotografů.

Artbanka

Projekt založený v březnu 2011, který podporuje mladé umělce na startu jejich kariéry a snaží se rozšířit povědomí o současné výtvarné tvorbě mezi širokou veřejností. Činí tak i pomocí pronájmu uměleckých děl do veřejných i soukromých prostor.

Muzeum AMoYA

Bylo otevřeno v červnu 2011 v prostorách vybydleného barokního paláce Colloredo-Mansfeld v centru Prahy a prezentuje expozice současného mladého umění i přední české výtvarné umělce. Otevřeno je 7 dní v týdnu, více informací nawww.amoya.cz.

Lukáš Ježek