VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér filmu Domácí péče: Modlil jsem se, aby se Bolkovi Polívkovi scénář líbil

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - S filmem Domácí péče debutuje režisér Slávek Horák mezi celovečerními filmy. A hned po premiéře v Karlových Varech slyšel slova chvály, která umocnil fakt, že představitelka hlavní role Alena Mihulová získala na zdejším filmovém festivalu cenu v hlavní soutěži za ženský herecký výkon.

16.7.2015
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Režisér a scénárista filmu Domácí péče Slávek Horák s herci Alenou Mihulovou a Bolkem Polívkou.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Po pražské premiéře pak dokonce plný sál v kině Lucerna povstal, aby vzdal hold mladému režisérovi i oceněné herečce.

Jaké zatím slýcháte ohlasy na film po premiérách v Karlových Varech a Praze?

Jsem šťastný, protože reakce jsou euforické. Samozřejmě publikum, když už přijde na premiéru, jde s dobrými úmysly, ale i přesto ohlasy předčily moje nejdivočejší očekávání. Když lidé povstanou a tleskají, měli jsme všichni slzy v očích.

Takže výrazně převažují pozitivní reakce?

Zatím jsou jenom pozitivní.

Od koho vás pochvala nejvíce potěšila?

Mě nejvíc potěšili všichni, kteří povstali a tleskali, protože se to zase nestává tak často. Vím, že tady jsou především herci a je to vždycky kolektivní práce, ale i když pak potkávám lidi, se kterými se znám dlouho a gratulují mi, tak je to krásný pocit. Vím, že to je v tom laufu premiér, ale stejně.

Kdo vás ale konkrétně potěšil s gratulací především?

Například Karel Smyczek, který byl můj ročníkový vedoucí na FAMU, když jsem tam v prváku nastoupil jako mladý floutek a moc jsem do školy nechodil. Teď mě objal a dal si se mnou slivovici na znamení toho, že se mu to moc líbilo. Nejvíc mě pak potěšila reakce mých rodičů, podle kterých to je napsané. Z toho jsem měl největší obavu, aby neměli pocit, že jsou zkreslení a překroucení.

Režisér a scénárista filmu Domácí péče Slávek Horák.Při psaní scénáře jste se tedy inspiroval svými rodiči?

Já jsem to vlastně napsal tou nejjednodušší cestou, že jsem popsal mámu, tátu i jejich problémy. Máma sice naštěstí nemá hlavní problém, který řeší Alena Mihulová ve filmu (rakovina – pozn. red.), ale jinak jsem je opsal. Mezi nimi je tolik konfliktních situací, že to šlo samo.

Jak se dostal do scénáře prvek závažné nemoci?

Potřeboval jsem jim dát něco těžkého k překonání, něco, kde se jejich charaktery musí projevit. Lidé si vlastně své pravdivé charakteristické rysy schovávají pro sebe, dokud nepřijde taková krizová situace. Abychom neseděli devadesát minut v kině a dívali se, jak si schovávají své pocity, tak jsem je vehnal do situace, která je donutila se projevit.

Zasazení děje do vašeho rodného Zlínska nebylo také náhodné, že?

To nebylo ani žádné zasazení. Rodiče jsou odtamtud, tam vyrůstali, patří do toho kraje a jsou s ním spjatí. Prostředí jsem vůbec nevybíral, to bylo od začátku jasné. Proto to dohromady dobře funguje: lidé i kraj.

Jak probíhalo obsazování rolí? Když se děj odehrává na Valašsku, Bolek Polívka se vysloveně nabízel.

Ano, to byla jednoduchá první volba. Jenom jsem se modlil, aby se mu to líbilo a moje modlitby byly vyslyšeny. U Aleny Mihulové to bylo složitější. Mně se líbila vždycky, ale měl jsem pocit, že je na Bolka moc mladá. Ona opravdu vypadá na 40 let. Ale teprve když jsme ji hodně ostaršili a hodně jsme ji zničili pleť a vlasy, čehož se bála, tak se to podařilo. Sama nakonec uznala, že to bude raději hrát zničená, než aby to nehrála vůbec. V momentě, kdy jsme to provedli a dali je k sobě, zapadli fantasticky.

Jak to vypadá, když začínající filmový režisér osloví Bolka Polívku?

Poslal jsem mu scénář a doufal jsem. Měl jsem vůbec štěstí se všemi herci, i s Alenou Mihulovou a Tatianou Vilhelmovou, že když jsme jim poslali scénář, našli si vůbec čas přečíst si ho. Následně měli pozitivní a spontánní reakce a vzali to hned, aniž by mě znali a měl bych předtím něco natočené.

Ve filmu jste si sám zahrál vedlejší roli. Jaké bylo režírovat sám sebe?

Bylo to strašné, samozřejmě sám sebe člověk režírovat nemůže. Přebíhání před kameru a za kameru je vyčerpávající. Hlavně jsem si ale neuvědomil, že když se postavím tváří v tvář Bolkovi Polívkovi a Aleně Mihulové, vzájemně si pohlédneme do očí a oni očekávají seriózní reakci, od neherce se jí nedočkají. Byla to pro mě tvrdá škola, ale nějak jsme to zvládli.

Režisér a scénárista filmu Domácí péče Slávek Horák.Litoval jste nakonec, že jste se obsadil?

Ne, nelitoval, protože my pořád točíme na dvě kamery a ta druhá vždycky snímala Alenu, nebo Bolka, přes které se to odehraje většinu času. Já se tam jenom mihnu.

Jaké jsou po premiéře další vaše plány? Odpočinek, nebo práce?

Myslel jsem si, že budu vstřebávat dojmy a odpočívat, ale vypadá to, že budu muset začít jezdit po zahraničních festivalech, což je ale velice příjemná povinnost. Po úspěchu v Karlových Varech se totiž ozvala spousta zahraničních festivalů.

O jaká místa jde?

Od Melbourne, přes Izrael, po Káhiru nebo Vancouver, prostě po celém světě. Takže mě teď čeká cestovačka. Ale už se nemůžu dočkat, až se zavřu někam do klidného a tichého místa a začnu psát další scénář.

Předpokládáte, že se vám teď otevřou dveře pro natočení dalšího celovečerního filmu?

U tohoto filmu jsem si byl sám producentem a to chci opakovat i dál. Mně se líbí model, kdy jsem si sám napsal scénář a na základě jeho síly jsem se mohl stát i producentem, protože jsem dostal nabídky na financování. Doufám, že budu i nadále taková jednotka jednoho muže.

Láká vás i jiný žánr než hořkosladká komedie?

Myslím, že další film bude úplně jiný, ale možná také ne.

Takže zatím jasnou představu nemáte?

Mám několik nápadů, některé jsou v tomto směru, jiné jsou úplně mimo. V šuplíku pár věcí určitě je, jejich budoucnost je ale zatím ve hvězdách.

Čtěte také: Domácí péče boduje na filmovém festivalu v Karlových Varech

Autor: Matěj Ludvík

16.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Pěstujeme olivy

Re-use. Ilustrační foto.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Pusťte nás na ně, volají Piráti na svém vězeňském autobuse

Piráti dnes vyrazili do volební kampaně s “vězeňským autobusem“, který zvnějšku poukazuje na kauzy jejich politických protivníků. Autobus doplní pouť jejich solární pirátské lodi. Piráti s ním chtějí navštívit všechna okresní města, oznámil jejich volební manažer Štěpán Štrébl.

Pokračování problémů s divokými prasaty zatím nic nenasvědčuje

Praha – Pokud by si Praha nevěděla rady, mohla by najít poučení u zlínského hejtmana Jiřího Čunka. Tule větu, která se týkala divokých prasat, zaslechl Deníku v metru v souvislosti s opatřeními proti šíření afrického moru prasat mezi divočáky právě na Zlínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení