V prvních letech sdružovala Jazzová sekce, která vznikla jako součást Svazu hudebníků, několik set členů jazzové obce z celého Československa. Za cíl zprvu měla pomoc organizátorům jazzových akcí a šíření informací o tuzemské i světové jazzové scéně, posléze zahrnula i další žánry neoficiální kultury. Vedle členského bulletinu Jazz vznikly koncem 70. let edice Jazzpetit (knihy nejen hudební) a Situace (katalogy umělců působících mimo oficiální struktury).

Unijazz stojí za slavným festivalem 

V roce 1984 byl na nátlak vedení komunistické strany a ministerstva kultury zrušen Svaz hudebníků, včetně Jazzové sekce, jejíž vedení bylo na podzim 1986 uvězněno. Do července 1987 byli věznění s výjimkou Srpa propuštěni a koncem roku založili organizaci Unijazz, která byla oficiálně zaregistrována až v roce 1990. Srp se z vězení vrátil v lednu 1988 a v polovině roku 1989 úřady povolily činnost jím založeného Artfóra.

Unijazz i Artfórum-Jazzová sekce působí na české kulturní scéně dodnes. Unijazz stojí například za slavných festivalem v Boskovicích na Blanensku, Artfórum mimo jiné provozuje galerii a internetové jazzové rádio Hortus.

Čtěte také: Slavný kytarista John McLaughlin vystoupí v březnu v Praze