VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražská Laterna magika se 29. března rozloučí s Antikódy

Praha - Pražská Laterna magika se po dvou letech na Nové scéně Národního divadla rozloučí s inscenací Antikódy. Experimentální projekt inspirovaný stejnojmennou sbírkou vizuální poezie Václava Havla bude mít derniéru v neděli 29. března. Celkem měl dvaadvacet repríz.

26.3.2015
SDÍLEJ:

Antikódy čeká derniéraFoto: www.narodni-divadlo.cz

„Tvůrčí tým pod vedením režiséra Braňo Mazúcha pracoval s Havlovými typogramy jako s vizuálním materiálem a stejně tak i s jejich kritickým a humanistickým obsahem," řekla Lucie Kocourková z Laterny magiky. Upozornila, že v průběhu uvádění prodělala inscenace několik změn v dramaturgii, od začátku minulé sezony měla novou hudbu.

„Koncem roku 2013 byly Antikódy hostem na krátkém turné ve Spojených státech, hrály se ve Washingtonu, Miami a v New Yorku," dodala.

Mazúcha prý Havlovy typogramy oslovily svou jednoduchostí, hravostí, promyšleností, vnitřním pohybem a dynamikou; většinu z nich lze považovat za živou strukturu s vlastním příběhem. „A právě přenést tyto příběhy do scénických situací bylo naším úkolem," uvedl před premiérou.

Na současné podobě inscenace se podíleli dramaturgyně Marta Ljubková, multimediální umělec Dan Gregor, který byl spoluautorem koncepce inscenace a specialistou na nová a vizuální média, zvukový designér Stanislav Abrahám, hudebník Filip Míšek a choreografka Věra Ondrašíková.

Ta možnosti propojení nových technologií a tance zkoumá už řadu let. Na scéně vytvořila interaktivní prostředí reagující v reálném čase na performery - jejich pohyb, jeho směr a intenzitu.

Zůstanou v nabídce

To kontrastovalo s většinou dosavadních inscenací Laterny magiky, které naopak pracují s pevným časovým harmonogramem a předtočeným vizuálním a zvukovým materiálem, kterému se účinkující přizpůsobují.

Inscenace vznikla ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, která ve stejné době vydala druhou edici původní sbírky Antikódy, poprvé publikované v roce 1964. Její vznik umožnil také účelový dar mecenášského klubu české první scény.

Sbírka grafické poezie Antikódy je jedním z dokladů Havlova tvůrčího talentu. Když ji v roce 1964 přinesl do Mladé fronty, byl odmítnut. O dva roky později mu v témže nakladatelství vyšla kniha Protokoly, v níž se mimo jiné objevil i výběr z Antikódů.

V následujícím čtvrtstoletí využíval Havel tvůrčích postupů vizuální poezie většinou jen v příležitostných textech, zamýšlených převážně jako osobní vzkazy či blahopřání. „I když Antikódy zmizí ze stálého repertoáru, zůstanou v nabídce pro festivaly a hostování," dodala Kocourková.

Autor: ČTK

26.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda 110 R.
AUTOMIX.CZ
13

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Pavel Bělobrádek

Vláda na vědu a výzkum schválila více peněz. Dá na ně přes 36 miliard korun

Nečasová nepřišla k soudu. Zradilo ji zdraví

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová (dříve Nagyová), která čelí obžalobě v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, dnes nepřišla vypovídat k soudu. Podle jejího právníka Eduarda Bruny je nemocná a zároveň nedala souhlas s konáním jednání ve své nepřítomnosti. Soud proto hlavní líčení odročil.

Jurečka: Miloš Zeman by na prezidenta vůbec neměl kandidovat

Prezident Miloš Zeman by podle 1. místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky neměl znovu kandidovat. Nevadí mu prezidentův zdravotní stav, ale s jeho výroky a činy. Dnes to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. 

Soud začne rozplétat další korupční kauzu Nemocnice Na Homolce

Praha - Pražský městský soud začne v pondělí projednávat další údajnou korupci při zakázkách pražské Nemocnice Na Homolce. Obžalobě i tentokrát čelí bývalý ředitel instituce Vladimír Dbalý, spolu s ním pak dalších pět lidí. Dbalému, který bral údajně úplatky za nezákonné uzavírání smluv na poskytování konzultací nebo služeb, hrozí až 12 let vězení.

Židovské muzeum: Snažíme se vyhledávat potomky původních vlastníků

Praha - Židovské muzeum se mělo stát podle plánů nacistů takzvaným muzeem vyhynulé rasy. K tomu nakonec naštěstí nedošlo. Dodnes tu ale zůstalo mnoho vzácných předmětů po Židech deportovaných do ghett a koncentračních táborů. S kurátorkou muzea Michaelou Sidenbergovou jsme hovořily o tom, jak dochází k navrácení předmětů potomkům původních majitelů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies