VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praha v sobotu uvidí přehlídku parníků

Praha - /AKTUALIZOVÁNO/ Pražská paroplavební společnost exhibicí na sklonku prázdnin oslaví 145. výročí svého založení.

26.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Historické parníky, motorové lodě, plavidla na hybridní pohon i první loď poháněnou solární energií uvidí Pražané a návštěvníci, kteří dnes zavítají k přístavištím u Palackého mostu nebo na Kampě. V rámci oslav 145. výročí Pražské paroplavební společnosti se totiž v centru města uskuteční první pražská Přehlídka parníků.

Osobní lodní doprava patří k Praze už od čtyřicátých let 19. století, ale její prvopočátky sahají do historie mnohem starší: Mechanik Josef Božek ze Slezska představil v pražské Stromovce svůj parní člun již v roce 1817.

Historie stará 150 let

První parník v Čechách nazvaný Bohemia postavil Angličan John Joseph Ruston a spolu s majitelem lodi Johnem Andrewsem ho předvedl Pražanům v květnu 1841. Bohemia pak sloužila na Labi na trase do Drážďan, do Prahy zajížděla jen zřídka za příznivých plavebních podmínek.

Další pokus Angličana J. W. Pierce a J. Wintra z Weiheru (u Děčína) o zavedení paroplavby v Praze na Vltavě skončil v roce 1857 neúspěšně. První úspěšný pokus je spojen až se založením Pražské paroplavební společnosti (PPS) v roce 1865. Iniciátorem jejího vzniku byl František Dittrich, pozdější pražský primátor. Šlo o ryze český podnik, první parník nesl jméno Praha. Další s názvem Vltava přišel o rok později.

Nejstarší parníky dodávala PPS zpravidla Rustonova loděnice z Prahy-Libně, která v té době patřila mezi největší rakouské podniky v oboru. Od konce osmdesátých let 19. století PPS vlastnila už poměrně velký lodní park, který postupně obměňovala. Poslední parníky společnost získala ve čtyřicátých letech minulého století, dva z nich jsou ještě v provozu. Dnes ovšem tvoří jádro lodního parku osobní motorové lodě.

V soukromých i státních rukou

Osobní lodní doprava provozovaná PPS se ve svých počátcích omezovala zejména na plavby po Praze a do Štěchovic, později byla rozšířena i do Mělníka, na dolní Labe do Hřenska a na střední Labe až do Kostelce nad Labem a do Nymburka. Byl o ni značný zájem, vrchol ve výkonech byl koncem 19. století a ve dvacátých a čtyřicátých letech 20. století. Po finančních potížích, které měla společnost ve třicátých letech, v ní získal podíl stát, po válce patřila přímo Dopravnímu podniku hl. města Prahy.

Od roku 1992 je PPS znovu soukromým podnikem. Tato změna přinesla mimo jiné výrazné investice do rozvoje lodního parku, ale i do vybavení přístavišť. Nové, respektive staronové přístaviště se objevilo na Kampě, kde fungovalo již v 19. století.

Kuriózní městská hromadná doprava

Počátkem roku 1975 při výluce tramvaje pod vyšehradskou skálou a ve Vyšehradském tunelu zajišťovaly náhradní dopravu právě lodě dopravního podniku. Kuriózní na těchto „vodních tramvajích“ bylo například to, že měly toaletu a topilo se v nich v kamnech na uhlí. Neobvyklé bylo také to, že doprava loděmi byla zdarma, protože byla chápána i jako náhrada za pěší trasu: Vyšehradský tunel byl totiž uzavřen i pro chodce.
Náhradní dopravu loděmi si dopravní podnik zopakoval ještě od března do července 1982, kdy dokonce lodě formálně označil za linku X-700. Další tramvajová výluka s náhradní lodní dopravou se uskutečnila nedávno – v listopadu 2008. Linka byla tentokrát označena jako X–21, a měla interval 10–15 minut. V jízdním řádu byla podivuhodná poznámka „za mlhy nejezdí“. Na lodích platil běžný tarif Pražské integrované dopravy, včetně předplatného.

Historické přístaviště
Kampa – Konvoj historických i moderních plavidel se při sobotní přehlídce zastaví také u staronového přístaviště na malostranské Kampě. Proti jeho existenci protestují již delší dobu místní obyvatelé. Stěžují si přitom na hluk a exhalace lodí a tvrdí, že na Kampu nepatří.
„Skutečnost je trochu jiná. Jde o historické přístaviště, které bylo v tomto místě uvedeno do provozu před 130 lety,“ říká ředitel pražské paroplavby Dušan Sahula. Podle něj vyjížděly od roku 1880 právě z tohoto místa lodě do centra města, k Občanské plovárně i dále dolů po proudu. „Od léta 1912 odtud dokonce vyplouvala pravidelná linka do Mělníka,“ dodává Sahula.
U přístaviště mohou kotvit i parníky, které přes svou velikost mají ponor jen 60 centimetrů. „Pokud jde o ty exhalace, není to tak horké. Naše parníky již dávno nespalují uhlí a nejmodernější švýcarské kotle na naftu mají úroveň spalin jako kotle na plyn. Kromě toho se naše plavidla podrobují pravidelné roční kontrole České inspekce životního prostředí,“ dodává Sahula.
Pražská paroplavba přesto uvažuje i o ještě ekologičtějším pohonu. Moderní lodě Šárka, Vlasta a Libuše postavené v Itálii nechala vybavit hybridním pohonem, který kombinuje spalovací a elektrický motor. Jsou to krásné celodřevěné čluny navozující svým tvarem atmosféru Benátek. Nejnovějším přírůstkem ekologické flotily je loď Elektronemo na solární pohon. Právě pro tyto lodě je určeno přístaviště na Kampě, protože minimálně zatěžují životní prostředí.

Autor: Jan Horák

26.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení