Do prostor Křižíkovy fontány v neděli od odpoledne proudily davy lidí, zejména rodin s malými dětmi a kočárky. Vzhledem k přísným bezpečnostním opatřením se u vchodu před fontánou vytvořila dlouhá fronta.

Návštěvníci měli možnost se v pavilonu u Křižíkovy fontány seznámit s ukázkami čínské kinematografie, umění a řemesel, například kaligrafii či tradiční tvorbu výrobků z papíru.

K ochutnávce byly připraveny tradiční pokrmy čínské i české kuchyně. Jedním z lákadel byla výstava barevných lampionů v podobě vojáků slavné terakotové armády v životní velikosti.

Česko se přidalo ke 140 zemím světa, které oslavy asijské velmoci pořádaly ve svých metropolích. Čínský nový rok mezi hosty v Praze pozdravila například pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), čínská velvyslankyně v ČR Ma Kche-čching nebo ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

„My musíme rozumět čínské kultuře a Číňané zase té naší," vyzdvihla význam oslav Šlechtová s tím, že se meziročně u čínských turistů zvýšil zájem o návštěvu České republiky o 40 procent.

Dynamická opice

Akci organizovala Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce spolu s čínským velvyslanectvím v Praze a společností SÁGL Production. Poprvé se oslavy čínského nového roku uskutečnily v Praze loni na Staroměstském náměstí.

Letos podle lunárního kalendáře čínský nový rok připadá na 8. února, kdy opice, která symbolizuje dynamiku, vzrušení, inteligenci a všestrannost, vystřídá vládu klidné a obětavé kozy. Opice bude vládnout až do 27. ledna 2017, kdy ji vystřídá hrdý a statečný kohout.

V Číně jsou dodnes novoroční svátky příležitostí k setkání rodin. Číňané cestují i tisíce kilometrů, aby byla celá rodina pohromadě.

„Tento svátek se slaví několik dní. Tradičně se každý sváteční den vykonávaly určité činnosti nebo se naopak dodržoval klid. Řada tradičních obřadů se týkala domácnosti a rodiny, neboť takto bylo třeba zajistit prosperitu a štěstí," sdělila sinoložka Helena Heroldová.

Čtěte také: Aj Wej-wej představil v Praze svoje sochařské dílo Zvěrokruh