VYBERTE SI REGION

Nezvalova Manon se poprvé představí v Národním divadle

Praha - Vůbec poprvé se na jeviště Národního divadla dostává Nezvalova Manon Lescaut příběh vášnivé a zničující, a přesto tak osudové lásky půvabné Manon a chudého rytíře des Grieux, přičemž ale neztratil nic na své působivosti a síle. Premiéry se uskuteční ve čtvrtek 11. a v pátek 12. února.

10.2.2016
SDÍLEJ:

MANON A DES GRIEU. Jana Pidrmanová s Patrikem Děrgelem v inscenaci Daniela Špinara.Autor: Patrik Borecký/ND

Režisér a umělecký šéf činohry ND Daniel Špinar jej nastudoval s Janou Pidrmanovou/Pavlínou Štorkovou (Manon), Patrikem Děrgelem/hostujícím Vladimírem Polívkou (des Grieu), Radúzem Máchou (Tiberge), Vladislavem Benešem (Duval), taktéž hostujícími Petrem Šmídem/Matyášem Řezníčkem (Duvalův syn) a Lenkou Zbrankovou (Modesta).

„Podle databáze a soupisu Divadelního ústavu se Nezvalova Manon Lescaut do dnešní doby dočkala přibližně šedesáti pěti českých, moravských i slovenských inscenací. Hrála se v téměř všech našich divadlech a městech, v mnohých, jako například v Brně, Pardubicích, Ostravě, Jihlavě či Hradci Králové, dokonce opakovaně," naznačila dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová.

„Paradoxně v Praze ji od čtyřicátých let dvacátého století uvedlo jen několik divadel, a z tohoto výčtu byly ještě dvě inscenace studentské. Jedním z divadel, která se až do dnešních dnů Manon vyhýbala, je překvapivě i Národní divadlo," uvedla Smejkalová.

Zvláštní, přitom Manon Lescaut bývá označována za klenot naší dramatiky, vždyť málokterá česká divadelní hra se může pyšnit tak krásným, kultivovaným i neotřelým jazykem. „Ostatně, poetickou adaptaci Prévostova románu kritici, diváci i čtenáři považují za jeden z nejsilnějších a nejdojemnějších příběhů o lásce vůbec takže hledat ten hlavní důvod k jejímu premiérovému uvedení v historické budově Národního divadla se zdá už zbytečné," podotkla Ilona Smejkalová.

Divoká, nespoutaná a koketní Manon

Nezval sice zpracoval Manon Lescaut podle stejnojmenného románu Antoinea Françoise Prévosta, obsah obou děl je týž, ale způsob jeho ztvárnění rozdílný, stejně jako žánr, styl i jazyk.

„Původní Manon Lescaut nemá zdaleka ani tak promyšlenou a esteticky účinnou kompozici jako Nezvalův přepis (román z roku 1731 ji ostatně ani mít nemohl). U Prévosta je rozhodujícím stavebním činitelem samotný vypravěč, který podstatným způsobem ovlivňuje podání a podobu příběhu, Nezval se naopak nechal zcela pohltit svou krásnou, poživačnou hrdinkou. Nezval svoji Manon nekritizoval, nehodnotil. Nekázal. Jemu se divoká, nespoutaná a koketní Manon líbila. A tak proměnil Prévostův ‚hřích' ve svůj obraz nevinnosti," uvedla Smejkalová.

Bylo to podle dramaturgyně tak trochu i jeho osobní téma, rozpor mezi věrností těla a věrností srdce. „Dnes se často Nezval vykresluje jako poněkud lehkomyslný svůdce a záletník, ale jeho vnímání lásky bylo komplikovanější. Neuznával jednoduché černobílé vidění vztahů a život si ztěžoval hned několika stupni (prý dokonce celou hierarchií) věrnosti a nevěry. Iracionální? Možná. A my bychom chtěli, aby se něco z té divoké, vášnivé a nespoutané, a přitom stále milující i milované Nezvalovy duše dostalo i do naší inscenace, do naší Manon," sdělila.

Čtěte také: Nová sezona v Národní divadle? Manon Lescaut, Kafka, Louskáček či Malý princ

Autor: Redakce

10.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Lukáš Houdek: Jaká místa mám v Praze rád

Praha - Lukáš Houdek je v současnosti hlavním představitelem vládního projektu HateFree, v němž se věnuje nenávistným náladám po celém světě. Do Prahy se přistěhoval po střední škole, aby zde mohl navázat studiem na vysoké. Většinu svého života se věnuje fotografii. Snaží se zachytit především poetické chvíle života a tím zburcovat diváky svých děl.

Rudolf Jindrák: Německo je náš nejdůležitější obchodní a politický partner

Praha /ROZHOVOR/ – Premiérův poradce a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák je muž, který zná Německo opravdu dobře a s přijíždějící kancléřkou Angelou Merkelovou strávil asi nejvíc času ze všech českých diplomatů či politiků. Podílel se i na přípravě její dnešní návštěvy.

Hrad: Rozhodnutí soudu znamená, že se smí hanobit státní symboly

Praha - Rozsudkem soudu ohledně vyvěšení obřích červených trenýrek nad Pražským hradem je podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka sdělováno veřejnosti, že je možné beztrestně hanobit státní symboly. Ovčáček to napsal na dotaz ČTK v reakci na rozsudek soudu. Ten rozhodl, že se skupina Ztohoven nedopustila trestného činu. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies