Nejlepší tanečníci ve městě. Začíná Tanec Praha

Zatímco Česká taneční platforma začátkem dubna nabídla to nejlepší z českého tanečního divadla, Tanec Praha zamíří do celého světa: hned na pondělní slavnostní zahájení tak přiveze například jednu z vůdčích osobností australského současného tance Lucy Guerin.

Belgický soubor les ballets C de la B uznávaného režiséra a choreografa Alaina Platela pak 22. června přijede se svou nejnovější inscenací Coup Fatal, a to dvanáct dní po světové premiéře ve Vídni.

A událostí sezóny bude příjezd Kanaďanky Marie Chouinard s programem Svěcení jara, který v Hudebním divadle Karlín doplní originální kus Henri Michaux: Mouvements.

„Kdybych zúžila znalost diváků na osobnosti, které se pohybují na české divadelní scéně, tak řekněme, že Lucy Guerin je takový vysoce kvalitní Jiří Havelka, Alain Platel to už je Vladimír Morávek v tanci a Marie Chouinard, to je Robert Wilson," přirovnala ředitelka festivalu Yvona Kreuzmannová na dotaz Deníku mezinárodní hvězdy letošního programu k osobnostem z klasického divadla.

Chybět ale nebudou ani domácí. Úspěšný český soubor Spitfire Company na festivalu uvede premiéru své inscenace Animal Exitus.

Yvona Kreuzmannová, ředitelka festivalu Tanec Praha: Osobnosti tance do Prahy přivážíme hodně pod cenou

Taneční svět svou energií dokáže oslovit každého," říká žena, která jako ředitelka stojí u dnes startujícího festivalu Tanec Praha a je bez nadsázky nestorkou českého tanečního divadla: Yvona Kreuzmannová.

Letos na festival přivážíte například představení belgického choreografa Alaina Platela. I pro diváky, kteří ho neznají, může být zajímavé, že tak činíte pouhých 12 dní po jeho světové premiéře. Přestože Platel patří ke špičce v oboru, není to trochu risk?

Je to model koprodukcí největších mezinárodních festivalů, který v Evropě funguje léta. Nikdy jsme ale do tohoto rizika nešli, protože jsme byli opatrní a také nemáme takové peníze jako jiné velké festivaly. Letos jsme si ale řekli, že to začneme a chceme to dělat i v příštích letech. Takže budeme mít českou premiéru Spitfire Company a bude tady zmíněný Alain Platel. Co se Platela týče, těžko bychom hledali kvalitnější jméno, které by bylo zárukou, že z toho vyjde něco zajímavého. Už také víme, že příští rok tu bude izraelský umělec Ohad Naharin, další obrovská osobnost.

Mluvila jste o penězích. Jaké honoráře berou největší hvězdy, které na Tanci Praha vystupují?

Mám samozřejmě přísný zákaz říkat, za kolik peněz u nás umělci vystupují, protože pořád - i když je to pro nás strašně drahé - je to méně, než jim platí na jiných evropských festivalech. Třeba taková Lucy Guerin běžně udělá jedno představení za 10 tisíc australských dolarů, což my si vůbec nemůžeme dovolit. Alain Platel by zase běžně nešel pod 30 tisíc euro za dvě představení. Pohybujeme se v rovinách, které pro nás jsou nedosažitelné, ale smlouváme… o výši honorářů, o podmínkách, snažíme se, aby z toho Praha nevypadla. A zároveň jednáme s ministerstvem financí o tom, že už festivaly musí postavit do jiné roviny, aby mohly v Evropě konkurovat, protože takto to dál nejde. Teď se otevřela velká diskuse i na téma festivaly vážné hudby, ale nevidím důvod, proč by to měla být jen vážná hudba. Jestliže jsou tady festivaly, které dělají vizitku České republice v zahraničí, ať už jde o jakoukoli oblast umění, měly by být podporovány v samostatném programu, který bude ministerstvo kultury spravovat a ministerstvo financí podporovat.

Dalším odvážným bodem v programu je Svěcení jara. V minulosti ho diváci mohli vidět v O2 areně, teď bude v Hudebním divadle Karlín. Proč právě tam?

Narazili jsme na to, že Praha nedisponuje divadlem, které je velikostí vídeňského Burgtheateru nebo některých berlínských scén. Potřebovali bychom sál, který by kapacitně odpovídal tomu, kdybyste vedle sebe dali budovy Státní opery a Hudebního divadla Karlín a tyto scény propojili. I když by samozřejmě byla otázka, jestli by Praha takový sál uživila. Takže vybíráme inscenace, které fungují bez živé hudby. A věříme, že Svěcení jara s kvalitní nahrávkou zarezonuje stejně silně. Přídavkem bude právě semknuté divadelní prostředí, kde je vztah diváka k umělci velmi blízký.

Festivalu Tanec Praha se věnujete už drahnou řádku let. Stále vás to naplňuje?

Kupodivu ano. Měla jsem pěknou pauzu v letech 2006 až 2008, kdy jsem se snažila trochu nasměrovat kulturní politiku a pracovala jsem jako poradkyně ministra. A musím říct, že návrat ze státní správy do uměleckého prostředí pro mě byl velmi příjemný a zase mi vrátil tu energii, kterou tanečníci mají. Taneční svět je velmi pestrý a zajímavý, pořád v něm vzniká něco nového a dokáže oslovit každého.

Ohlédnutí Yvony Kreuzmannové: Tanec Praha si za 26 let prošel řadou peripetií, ale v Evropě patří ke špičce

26 let festivalu současného tance a pohybového divadla při zachováni každoroční kontinuity je v zemi bývalého východního bloku „malý zázrak". Když v létě 1989 přijeli na první ročník festivalu Kyliánovi junioři - NDT/2, netušili, že pokládají základní kámen pro novou historii současného tance v Čechách.

Festival Tanec Praha (pořadatelé festival píší velkými písmeny Tanec Praha, aby ho tak odlišili od stejnojmenné neziskové organizace, pro účely Deníku však zachováváme velká jen dvě písmena - pozn. red.) si prošel zvláštní cestou. Od velkého nadšeni v počátku 90. let, kdy každý umělec či soubor jel do „Prahy Václava Havla" za nestandardních podmínek, ale s chutí pomoci nové demokracii, přes extrémně těžký přelom milénia, kdy zájem o střední a východní Evropu zcela opadl a česká politická scéna se dostala do nekonečné řady turbulencí, až po totální krizi datující se rokem 2008.

Kvalita zůstala nadále prioritou číslo 1

Tanec Praha přežil. Nic nemohlo zastavit touhu po špičkovém tanečním umění, které Pražané a dnes i řada regionů chtějí. Kvalita zůstala nadále prioritou číslo 1 při složité tvorbě programu. Pestrost, aktuálnost a přesahy žánrů, prostor pro experiment jsou stejně důležitými prvky programu.

Za uplynulé roky tak Tanec Praha zaplnil mezery, které minulý režim vytvořil. V Praze se postupně představily takové špičky tanečního umění, jakými jsou či byli Maguy Marin, Ohad Naharin, Bill T. Jones, Trisha Brown, Twyla Tharp, Merce Cunningham, Martha Graham, Angelin Preljocaj, Lloyd Newson, Nacho Duato, Rui Horta, William Forsythe, Marie Chouinard, Lin Hwai Min, Montalvo-Hervieu, Alain Platel, Wim Vandekeybus, Akram Khan, Sidi Larbi Cherkaoui.

Někteří z nich se do Prahy po letech opět vracejí. Letos například Alain Platel s naprostou novinkou, kterou na Tanci Praha uvede 12 dní po světové premiéře, či Marie Chouinard, které je letos vzdána pocta v hlavním programu.

Náročný a atraktivní program i letos

Letošní festival má celosvětový rozměr. Dorazí umělci 
z Kanady, Austrálie, Izraele, Francie, Švýcarska, Belgie, Nizozemí a Portugalska. Nebudou samozřejmě chybět ani čeští tanečníci a performeři. Od samých počátků v roce 1989 udržuje Tanec Praha partnerství s evropskými zeměmi a jejich institucemi a s řadou sítí, což zjevně sehrálo roli při mimořádně vysokém hodnocení akce v programu EU Culture.

V konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů se 25. ročník Tance Praha dostal na první příčku se stoprocentním bodovým ohodnocením. Díky tomu mohl nabídnout tak náročný a atraktivní program.
 I letos se rozhodl laťku udržet.

Autorka je zakladatelkou neziskové organizace Tanec Praha a ředitelkou stejnojmenného festivalu.