Letos se uskuteční už čtvrtý ročník festivalu. Loni mohli návštěvníci na vlastní oči vidět oscarového skladatele hudby Elliota Goldenthala a Patricka Doyla. Koho přivezete do Prahy letos?
Pozvání přijali britský skladatel Harry Gregson-Williams, který se proslavil například hudbou k filmům Letopisy Narnie, Království nebeské, Shrek nebo Princ z Persie: Písky času. A dále přijede španělský skladatel Fernando Velázquez, jehož hudba zní ve snímcích Sirotčinec, Nic nás nerozdělí či Herkules. Ze všech zmíněných filmů zazní ukázky, některé dokonce ve světové koncertní premiéře. Z toho mám velkou radost.
Jak časové náročné je domluvit se s hvězdami světového formátu na jejich účasti na festivalu? A komunikujete s nimi nebo s jejich manažery?
Nejnáročnější je trefit se do volného místa v jejich nabitém diáři. Sladit termíny je někdy nadlidský výkon. Účast hostů je navíc dobrovolná, proto do poslední chvíle trneme, jestli jim do návštěvy Prahy nepřijde nějaká pracovní povinnost. V některých případech ladíme detaily s agenty, někteří skladatelé ale dávají přednost přímému kontaktu, což je i pro nás jednodušší.
Jak vás napadlo začít dělat v Praze festival filmové hudby?
Před několika lety jsem byl v londýnské Royal Albert Hall na galakoncertu filmové hudby, který produkoval britský skladatel David Arnold. Fanoušci určitě znají jeho hudbu k Hvězdné bráně, Dni nezávislosti nebo některým bondovkám. Zmíněného koncertu se účastnilo hned dvanáct skladatelů, kteří uvedli své největší hity. Výtěžek koncertu věnovali nadaci Care International, tehdy šly peníze myslím na Haiti. Byla to pro mě velká inspirace a řekl jsem si, že zkusím něco podobného udělat v Praze. Jak jsem ale zjistil, pořádat charitativní kulturní akci v Česku je hodně komplikovaná záležitost. Dostat se k velkým sponzorům, kteří by pomohli s náklady, je skoro nemožné. A ne vždy se podaří vydělat tolik, aby člověk pokryl náklady a zároveň uspokojil dobročinný záměr. Ale nevzdáváme se.
Festival bude opět v Rudolfinu. Pro koho je určený?
Děláme ho pro všechny lidi, kteří mají rádi filmovou hudbu. Bez rozdílu věku. Snažíme se nastavit podle toho i vstupné, aby na koncert mohli přijít i studenti, nebo rodiny.
Vystudoval jste hru na varhany. Dramaturgii koncertu dáváte dohromady sám. Mluvíte někdy orchestru či dirigentovi do práce, když se vám něco nezdá?
Asi jen jednou na zkoušce jsem řekl svůj názor. Spolupracuji ale s profesionály, kteří vědí, co dělají. A plně jim důvěřuji. Dirigent James Shearman je skvělý muzikant a Český národní symfonický orchestr s Kühnovým smíšeným sborem jsou výborná tělesa, která se dokážou postavit jakékoli výzvě. Je pak radost slyšet známé melodie v jejich podání. Dvě sóla si střihne sopranistka Markéta Mátlová.
Pokud by se stalo něco nenadálého a varhaník by vypadl, byl byste schopen ho zastoupit?
Že bych do rozjetého vlaku naskočil, jak se říká na poslední chvíli, to bych si úplně netroufl. Záleží také na tom, jak složitý part bych dostal. Varhany jsou úžasný, ale ne zrovna jednoduchý nástroj. Nicméně letos to vypadá, že si na varhany v Rudolfinu zahraji. A to konkrétně ve skladbách z filmů X-men: Poslední vzdor a Sexy Killer.
Na co se můžou lidé ve čtvrtek v Rudolfinu těšit?
Kromě už zmíněných bych určitě pozval na Letopisy Narnie, Sindibáda, ve světové premiéře zazní ukázka z chystaného hororu Purpurový vrch. Chystáme krásné suity z animovaného filmu Doba ledová 2 nebo ze špionážního thrilleru Spy Game. Dojemná bude připomínka 10. výročí cunami v jihovýchodní Asii, a to prostřednictvím skladby z filmu Nic nás nerozdělí. Tento snímek pojednává právě o této přírodní katastrofě.
Je v letošním programu skladba, na kterou se nejvíce těšíte vy nebo naopak. Existuje něco, z čeho máte obavy?
Rozhodně je to suita z úspěšného animáku Jak vycvičit draka 2. Jde o světovou koncertní premiéru. A tady bych chtěl poděkovat skladateli Johnu Powellovi, který suitu se svým týmem připravil právě pro náš koncert.
Jakého umělce byste chtěl do budoucna do Prahy přivézt?
Je jich celá řada. S několika hollywoodskými hvězdami světového formátu jsme v kontaktu a vymýšlíme nové projekty. Vše samozřejmě záleží na jejich času a penězích. To jsou největší překážky. Konkrétní jméno bych si zatím nechal pro sebe, abych to nezakřikl. (smích)
Jakou hudbu vy sám máte rád?
Záleží na náladě. Mojí srdeční záležitosti je dílo Gustava Mahlera a Maxe Regera, pro mnohé je to ale moc náročná hudba na poslech. Ale užívám si třeba i elektronickou taneční hudbu. Hlavně trance. To by do mě asi někteří lidé neřekli. (smích)
Lístky z předprodeje mizí raketovou rychlostí. Je možné ještě nějaký koupit?
Poslední vstupenky jsou k dostání přes web festivalu www.filmmusicprague.com. Pokud najdete čas a přijdete se ve čtvrtek podívat do Rudolfina, určitě nebudete litovat.
Čtěte také: Filmová hudba by se měla sžít s dějem a podněcovat emoce