Praha 6 /ROZHOVOR/ - V základní škole Dědina se koná putovní výstava věnující se operaci Anthropoid, od které letos uplynulo 70. let. O expozici mluví kurátorka Jindra Svitáková.
„Někomu život, někomu smrt“. Název výstavy, která se na dva týdny zastaví v Praze, nastiňuje její nepříliš pozitivní téma. V tomto roce si připomeneme sedmdesáté výročí operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento čin, který členové skupiny Anthropoid uskutečnili 27. května 1942, a který neměl v dějinách evropského odboje v období 2. světové války obdoby, výstava připomíná. Od pátku je k vidění v Základní škole Dědina v Praze 6.
Pořadatelem výstavy je občanské sdružení Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET), které výstavu vytvořilo jako putovní a nabízí ji k vystavení městům a obcím po celé České republice. Praha je tak po Brandýse nad Labem a Nehvizdech třetím místem, které výstavu hostí.
Během 14 dnů si ji prohlédnou žáci ze škol v Praze 6, v odpoledních hodinách a o víkendech je pak výstava otevřena zdarma pro veřejnost. Na čtyřiadvaceti panelech typu roll-up se vám představí nejdůležitější události domácího a zahraničního odboje v období druhé světové války.
Autorce výstavy Jindře Svitákové jsme položili několik otázek:
Co je hlavním cílem sdružení Asociace nositelů legionářských tradic, který pořádá tuto výstavu?
Cílem sdružení je neustále připomínat hrdinství českého národa. A to jak vojáků, tak občanů z řad domácího odboje. V současné době se soustřeďujeme na vzdělávací projekt, který je zaměřen především na období 2. světové války a atentát na Reinharda Heydricha. Celá organizace tohoto činu byla jedinečná. Byl to čin dvou profesionálů vojáků, kteří k němu byli pověřeni svými veliteli představiteli zahraničního odboje a čs. exilové vlády ve Velké Británii. Nikdy by se však nemohl uskutečnit bez pomoci tisíců českých občanů, kteří v Protektorátu poskytli parašutistům této skupiny i skupin ostatních zázemí, starali se o ně, zajišťovali jim doklady, oblečení, ubytování, potravinové lístky i další důležité potřeby. A nebýt jednoho zrádce Karla Čurdy, můžeme uvažovat i o tom, že by se podstatná část těch, kteří byli nacisty zavražděni, mohla zachránit. Byli takoví, například farář Samek z Nehvizd, který se dostal do kontaktu s parašutisty skupiny Anthropoid jako první krátce po jejich seskoku. Nikdo ho neprozradil a zůstal naživu. Přežili i další.
Od operace Anthropoid uplyne 70 let. Většina lidí o tomto činu už ale ví jen z hodin dějepisu. Koncipovali jste výstavu právě pro mladší generace?
Samozřejmě, chceme, aby na výstavu zavítali hlavně školy a rodiny s dětmi, a také jsme se ji snažili pojmout tak, aby jí porozuměli mladí lidé. Měli by vědět o této důležité součásti našich dějin, i o hrdinských činech, které dokázali čeští bojovníci proti nacismu. Chceme budoucím generacím předat tento vzkaz, že je nutné postavit se zlu. Je třeba si stále připomínat, že český národ byl národem hrdinů a dovedl za okupace bojovat za svou svobodu a i když nikdo z nich nemusel, riskovali své životy i životy svých blízkých za svobodu ostatních spoluobčanů. Stále chceme zdůrazňovat, že častokrát proklamovaná fikce, že český národ nikdy nebojoval, je v naprostém rozporu se skutečností.
Kde jste sháněli materiály a podklady pro tuto výstavu?
Při přípravě výstavy jsem úzce spolupracovala s historikem Jaroslavem Čvančarou, který se heydrichiádě a druhému odboji vůbec věnuje prakticky celý svůj život. Vycházela jsem z jeho knižní trilogie Někomu život, někomu smrt československý odboj a nacistická okupační moc a z knihy Heydrich. Studovala jsem další podklady, články a historické dokumenty, které vzhledem ke své profesi šéfredaktorky časopisu Historický kaleidoskop mám k dispozici. Jaroslav Čvančara také navrhl, abychom výstavu pojmenovali podle jeho knih. Z jeho rozsáhlého archivu jsem čerpala většinu obrazové dokumentace.
Jak dlouho jste výstavu připravovali?
Od letošního jara vyrobit ji není až tak složité, důležité bylo promyslet koncepci, abychom neopakovali klasicky známá fakta. Šlo nám o to především představit české vlastence účastníky domácího odboje, kteří jsou třeba méně známí, než sami parašutisté, a měli velkou zásluhu na úspěchu této mission impossible. Když jsem výstavu připravovala, v noci se mi zdálo o mučení, pronásledování, popravách. Ale je to důležitá součást naší historie. Ten, kdo ji uvidí, snad pochopí, že se nemusí stydět za to, že je Čech.
Co dalšího kromě výstavy v sobě vzdělávací projekt zahrnuje?
V rámci projektu dále vydáváme knihy, pořádáme besedy, rozbíhá se literární soutěž, připravujeme internetovou znalostní soutěž a plánujeme i dalšími aktivity. Vzdělávací projekt je realizován za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Výstava je putovní, zavítá během roku znovu i do hlavního města?
V Praze ji budou moci návštěvníci zhlédnout od 27. května až do podzimních měsíců na Libeňském zámečku v Praze 8, navíc opět doplněnou o další informace. Praha 8 jako městská část, na jejímž území se atentát na Heydricha odehrál, připravuje v tomto období k tomuto výročí mnoho dalších akcí a vzpomínkových aktivit, a to jak ve spolupráci s námi, tak ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem i dalšími sdruženími a organizacemi.
Michaela Rozšafná
