Vystavení Budyšínského rukopisu, který je nejstarší zachovanou verzí Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století, výrazně zvýšilo zájem o výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. Novinářům to v neděli řekli zástupci pořadatelů.

Vyšehradský kodex, který byl vytvořen ke korunovaci knížete Vratislava II. prvním českým králem, si v sobotu přišlo prohlédnout 2593 lidí a dnes zatím téměř 2700.

Mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková médiím řekla, že lidé dnes před vstupem do Zrcadlové kaple stáli až stovky metrů dlouhé fronty. Pořadatelé proto museli upravit návštěvní režim tak, aby se lidé na kodex dívali ze všech stran vitríny a prohlídky se tím urychlily.

Kodex byl naposledy vystaven roku 1969

Kodex, který je pojištěn na jednu miliardu korun, patří k vrcholným dílům románské knižní malby i v celoevropském kontextu. Rukopis tvořený 55 pergamenovými dvoulisty je evangelistářem – obsahuje úryvky z evangelií, které se četly na mších o jednotlivých svátcích církevního roku.

Podle posledních výzkumů vznikl v jednom z bavorských benediktinských klášterů. Název ale dostal podle prvotního umístění na Vyšehradě, od druhé poloviny 18. století je uložen v jednom z trezorů Klementina. Kodex byl naposledy vystaven také v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury. Nyní doplňuje výstavu věnovanou řádu benediktinů ve Valdštejnské jízdárně.

Rukopis přilákal o polovinu víc návštěvníků

Budyšínský rukopis zpřístupnilo Národní muzeum, v jehož sbírkách se nachází, teprve podruhé od jeho restaurování v 90. letech. Jeho vystavení zvedlo v neděli zájem o výstavu v hradní jízdárně o polovinu ve srovnání s běžnou nedělí, řekla novinářům za pořadatele Jana Tichá.

Expozici Hrady a zámky objevované a opěvované si v neděli prohlédlo 1510 lidí, obvykle jich v neděli přijde méně než tisíc. Vyšší, než je běžné, byla návštěvnost také v sobotu, kdy dorazilo 1800 zájemců. Další skoro tisícovka lidí si Budyšínský rukopis prohlédla v pátek, vystaven bude ještě v pondělí.

Rukopis je latinským textem, v němž se poprvé objevuje pověst o praotci Čechovi či o kněžně Libuši, je psán na pergamenu a doplněn druhotně vloženým vyobrazením Čecha a Lecha stojících u Pražského hradu, sídla a pevnosti Čechů. Pro nynější vystavení je pojištěný na 100 milionů korun.