Letos se navíc v sobotu uskuteční české semifinále soutěže Zlatá křídlovka – Mistrovství ČR dechových hudeb. Jak bude do programu zakomponováno a kdo se ho účastní?

Každá soutěžící kapela musí do svého programu zařadit polku, valčík, pochod, jednu sólovou skladbu pro nástroj dle vlastního výběru a samozřejmě povinnou skladbu. Tou je pro české semifinále kvapík Větroplach autora Jaroslava Zemana. Kapely na prvních třech místech postupují do národního finále. To se odehraje v sobotu 1. září na Výstavišti v Českých Budějovicích jako součást Národních dožínek, které proběhnou v rámci výstavy Země živitelka. Bohužel nám jedna kapela svoji účast odřekla, a tak se soutěžního klání zúčastní Jižani, Nektarka a Křídlovanka, která poslední květnový víkend ve švýcarském Seedorfu získala titul Mistra Evropy. Je to skvělý úspěch české kapely a samozřejmě i české dechové hudby.

Co je vlastně nového v Krajance, jíž jste kapelníkem?

V Krajance je nové to, že se konečně po dvou letech dotočil komplet 4 DVD a dostal se do prodeje. Další dvě CD pro zahraniční vydavatelství máme rozdělané, v září by mělo být vše hotovo. Samozřejmě nás česká letní sezona festivalů a koncertů. Pravdou ale je, že jsme pro letošek trošku „zvolnili" tempo. V loňském roce jsme totiž hráli od poloviny května až do poloviny října. A to už bylo celkem dost náročné.

Pro Českou televizi se teď natáčí nové dechovkové pořady – bude se jednat o jejich návrat na obrazovku v takovém duchu, jak na ně byli diváci zvyklí?

Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo… Vždy se natáčí živý koncert kapely s diváky (zatím to bylo s Vejvodovou kapelou, Straňankou, Krajankou a Božejáky). Vzhledem k nemoci protagonisty pořadu Josefa Zímy se natáčení Moravanky a Plzeňské dvanáctky přesunulo na letní měsíce. Pořad bude mít název Dechovkové legendy a natáčel se v divadlech Rokoko, ABC a u Radka Brzobohatého. K němu se dotáčí rozhovory na různých místech a podle prvního sestřihu, který jsem měl možnost vidět, vypadá velice dobře. Diváci by ho mohli v podzimních měsících zhlédnout na obrazovkách ČT2. Už teď víme, že se 13. ledna příštího roku uskuteční v Lysé nad Labem i festival s názvem Dechovkové legendy, kde by měly vystoupit kapely, které letos pořad natáčely.

Krajanku jste dali dohromady před více než dvaceti lety u Posádkové hudby v Praze. Její členkou je i vaše manželka – k dechové hudbě jste ji přivedl vy, nebo už s ní vystupovala dříve?

Poznali jsme se ještě za mého působení u vojenské hudby v Táboře. Byla na svatbě za svědkyni své kamarádce a já zase kamarádovi Viliamu Bérešovi. Ten se později stal dvorním skladatelem Krajanky. No a za dva roky nám to oplatili. V roce 1986 jsme se přestěhovali do Prahy a společně s Krajankou vznikla i naše agentura  BRIVA, která se věnuje výhradně akcím s dechovou hudbou. Manželka zpívala doma odmala – samozřejmě různé lidovky a skladby klasiků, které si všichni pamatujeme z pořadu Písničky z babiččiny krabičky. Později zpívala v pěveckých sborech Hlahol v Táboře a v Praze. No a v roce 1993, kdy odešla na mateřskou dovolenou naše zpěvačka Ivana Töröková, oprášila svoje znalosti lidovky a nastoupila do Krajanky místo ní. A už s námi zpívá pomalu dvacet let.

Vaše paní je myslivkyně, což není až tak obvyklé… Jak se k tomuto koníčku dostala a jak jej kloubí s vystupováním s Krajankou?

Opravdu není příliš mnoho myslivkyň. Ale například v jejím  kurzu, který absolvovala, byla většina žen, či spíše dívek. I nejlepší při zkouškách z myslivosti byla dívka. Dnes je vedená u mysliveckého sdružení Stařechov (Jizerní Vtelno), kde je hospodářem doktor Jaroslav Sajdl, který ji k myslivosti přivedl. Myslivost je krásná věc, o které by se dalo povídat dlouho. A žena je ráda, že má takového koníčka – jen na něj, bohužel, díky našim aktivitám nemá tolik času. Zvláště v období festivalů, kdy je v lese to nejkrásnější období.

Vy sám jste navíc prezidentem Sdružení dechových orchestrů ČR – jaké akce kromě té očekávané chystáte?

Po festivalu v Praze nás čeká ještě finále Zlaté křídlovky v Českých Budějovicích.Ale už dnes se chystají další akce. Především soutěž velkých dechových orchestrů, která proběhne první víkend roku 2013 v Praze. Asi největší akcí příštího roku bude ale opět soutěžní přehlídka velkých dechových orchestrů. Jde o národní akci ministerstva kultury, která se koná jednou za dva roky – tentokrát bude 7. a 8. června v Ostravě. Ale vlastně od letošního září se už začínají chystat festivaly malých kapel pro rok 2013.

Máte i jiné aktivity – vydáváte jediný časopis o dechové hudbě u nás, stolní kalendáře, účastníte se v porotách národních soutěží v zahraničí atd. Jak si česká dechová hudba v porovnání se zahraničím stojí?

Já osobně mám radost z časopisu Naše muzika, který vydáváme už sedmým rokem, je o něj velký zájem.A co se týče naší dechové hudby?V minulých letech zaznamenala nebývalou popularitu především v zahraničí. O koncerty našich kapel je obrovský zájem. Když vyjede do zahraničí Gloria či Kumpanovi muzikanti, celty i pro tři tisíce diváků praskají ve švech. A zahraniční kapely hrají ve velké míře skladby českých autorů. Je plno kapel v německy mluvících zemích, které se na naše autory přímo zaměřují. A to je velice dobře. Poslední dobou si ale dechová hudba získává stále větší oblibu i u našich posluchačů. A pokud se týká role dechové muziky? Ta je nezaměnitelná. Vždyť dechová muzika je naše rodinné stříbro. Možná, že v současnosti je trochu mediálně potlačovaná, ale tak je to se všemi žánry. Jednou jsou nahoře, podruhé dole… Přece i v popmusic a třeba i v country se – i přes záplavu amerických hitů – k lidové muzice také vracejí. Samozřejmě, že záleží na tom, jaké je aranžmá, kdo písničku zahraje a zazpívá, ale když se povede, většinou pak s kapelou zpívají všichni diváci. A já věřím, že na Křižíkově fontáně 23. – 24. června bude zpívat společně celý areál.