VYBERTE SI REGION

Kafkova múza Jesenská byla velkou ženou české žurnalistiky

Praha - Její pronikavé a jazykově vybroušené fejetony, články a reportáže se dočkaly světového uznání. Česká novinářka Milena Jesenská i překládala, mimo jiné Franze Kafku, s nímž se také osobně sblížila; právě Kafka jí ostatně adresoval své Dopisy Mileně. Neohrožená pomoc v odboji za druhé světové války přivedla Jesenskou do nacistického koncentračního tábora Ravensbrück, který nepřežila. Ve středu uplyne od jejího narození 120 let.

8.8.2016
SDÍLEJ:

Milena Jesenská. Foto: Wikipedie

„Vysoká, elegantní, pohybovala se vláčným, rytmickým krokem, měla velké, výrazné ruce a dlouhé vlnité vlasy. Nosívala dlouhé, splývající róby po vzoru Isadory Duncanové v modrošedých a fialových odstínech," napsala o ní Mary Hockadayová.

Čtenáři měli rádi Jesenské svěží styl a lidský přístup k tématu. Dnes údajně druhá nejznámější Češka po Martině Navrátilové stavěla poutavé příběhy z vlastních pocitů a postřehů. Okouzlení, jež vzbudila v Kafkovi, lze cítit ze zažloutlých stránek i po letech: „Ona je živoucí oheň, jaký jsem dosud nepoznal," líčil v dopise příteli Maxi Brodovi.

Problematický vztah k otci 

Své fejetony shrnula do souborů Cesta k jednoduchosti a Člověk dělá šaty. Překládala tvorbu německých, francouzských, anglických, amerických a ruských autorů.

Její vztah k otci, váženému univerzitnímu profesorovi Janu Jesenskému, nebyl jednoduchý. Narozena 10. srpna 1896, navštěvovala dívčí gymnázium Minerva a na přání otce studovala pár semestrů medicíny, dlouho tam ale nevydržela.

Vášnivá bohémka 

Vzpurná a vášnivá Milena inklinovala spíše k životu intelektuální bohémy. V kavárnách se setkala se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem, bláznivě se zamilovala do Ernsta Pollaka, o deset let staršího židovského literáta.

Provdala se za něj a společně odešli do Vídně. Tam financovala domácnost překlady a články do módních magazínů a postupně si vybudovala pověst zdatné novinářky.

Překládala Kafku 

Fascinace povídkou Kafky, kterou se rozhodla přeložit, ji přivedla ke vzájemné spolupráci s ním, a posléze i k čilé milostné korespondenci. V mnohém se přitahovali a současně i lišili. Setkali se dvakrát, ale potom si už jen psali. Nakonec se Milena rozešla i s Pollakem a vrátila se do Prahy.

Její novinářská hvězda stoupala, psala do Národních listů i Lidových novin, deníku Tribuna, magazínu Pestré listy. Články vydávala i knižně v Topičově nakladatelství. Velký úspěch slavila její kuchařka Mileniny recepty, ač sama nikdy nevařila (stejnojmenné divadelní představení nyní uvádí pražské Studio Hrdinů).

Bolesti tišila mofiem 

Znovu se provdala za architekta Jaromíra Krejcara a v roce 1928 se jí narodila dcera Jana, řečená Honza. Sužovaly ji však i zdravotní problémy a bolesti tišila morfiem, na kterém se stala závislou a podstoupila drsnou odvykací kůru. Úspěšně.

Krátce sympatizovala s komunistickou stranou, ale po zprávách o zločinech stalinismu z KSČ vystoupila. Psala do Přítomnosti Ferdinanda Peroutky, po jeho zatčení převzala vedení listu. Její reportáže a úvahy v Přítomnosti patří k tomu nejlepšímu, co československá žurnalistika v předválečné době nabízela.

Jesenská za války 

Po připojení Čech a Moravy k třetí říši přispívala Jesenská do časopisu V Boj a pomáhala při záchraně židovských rodin. Burcovala, dojímala, povzbuzovala, utěšovala. Neopatrnost, s níž poslala pro ilegální tiskoviny malou Honzu, zaplatila zatčením a deportací do Ravensbrücku.

Zde pracovala na ošetřovně, i v těžkých podmínkách si zachovala vnitřní svobodu, intelektuální nezávislost a praktický rozum. Její chatrné zdraví ale nevydrželo a 17. května 1944 tu zemřela.

Čtěte také: Praha opraví Kafkův rodný dům za 122 milionů, vzniknou byty

Autor: ČTK

8.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hámid bin Abdal Sání na archivní fotografii.

Sání u soudu neuspěl s žádostí o náhradu ušlého výdělku za vazbu

Labutě na Vltavě v Praze.

Potvrzeno: na ptačí chřipku uhynula v Praze druhá labuť

České vysoké učení technické v Praze slaví 310. výročí

Praha - České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) si letos připomíná 310 let od vydání císařského reskriptu, kterým 18. ledna 1707 Josef I. jednoznačně podpořil vznik inženýrské výuky. Do září se bude konat řada kulturních, přednáškových i odborných akcí vztahujících se k tomuto výročí. Obnovenou premiéru měl v úterý krátký film z roku 1925, na kterém je zachyceno položení základního kamene kampusu v Dejvicích.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Praha - Lékaři Jiřímu Holubářovi, který loni neúspěšně kandidoval za TOP 09 do Senátu, hrozí postih od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to z informací o loňských kontrolách, které dnes úřad zveřejnil. Holubář v kampani využil adresy svých pacientů bez jejich souhlasu a poslal jim dopis s žádostí o podporu. Holubář už dříve sdělil, že se chtěl dopisem bránit tvrzení svých oponentů, podle nichž by jako senátor s lékařskou praxí skončil.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Praha - Kauza to byla dost velká na to, aby Radmila Kleslová z hnutí ANO po mediálním rozruchu opustila post starostky Prahy 10 a vzdala se také stranických funkcí na ústřední i pražské úrovni – podezření ze spáchání trestného činu ale policie neshledala. Řeč je o dobře honorované spolupráci Kleslové se státními firmami – před rokem byly zmiňovány zejména společnosti ČEZ, Čepro, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty – kvůli čemuž podala trestní oznámení Česká pirátská strana. Argumentovala obavou z nehospodárného vynakládání vysokých částek a připomínala, že z otevřených zdrojů lze zjistit konkrétní sumy. Například energetická firma ČEZ vyplácela nejprve 70 tisíc korun měsíčně – a posléze částku zakulatila na rovnou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies