Přinutit majitele, aby do oprav investovali často nemalé prostředky, je pro památkáře a město leckdy zdánlivě neřešitelný úkol. Jednou možností je vyvlastnění. V současnosti se úvahy na toto téma podle radního Jana Wolfa týkají Nádraží Vyšehrad, u kterého vlastník dlouhodobě nekomunikuje a nechává cennou památku ležet ladem.

Tristní situace s Nádražím Vyšehrad

„Tam je situace opravdu tristní. Jestli v současnosti někde o vyvlastnění uvažujeme, tak je to právě Nádraží Vyšehrad," připustil. Naopak v případě libeňského Paláce svět podle něj situace k tomuto kroku ještě nedozrála, i když jeho italský vlastník si s městem hraje už hezkých pár let.

V hrozivém stavu jsou i další pražské památky. Jednou z nich je usedlost Cibulka, o jejíž záchranu bojuje už roky radnice a místní spolky v Praze 5. Majitel ji vlastní už dvacet let a nevypadá to, že by s opravami chtěl začít, i když tvrdí opak.

Bez zásahu se objekty spásy nedočkají

Podle senátora Václava Lásky, který se v kampani za záchranu usedlosti angažuje, by bylo zahájení vyvlastňovacího procesu v tomto případě namístě. A to už proto, že by vyvinulo větší tlak na majitele.

„Dle mého názoru je pravděpodobnost, že by majitel po dvaceti letech, co objekt vlastní, začal s opravami, naprosto minimální. Proto jsem příznivcem toho, aby se souběžně s jednáním s majitelem zahájil proces vyvlastnění. Šance na úspěch by tam byla, je tam jenom jeden problém, a to čas. U Cibulky reálně hrozí, že nepřežije už příští zimu," vysvětlil senátor.

Láska zároveň upozorňuje na to, že proces vyvlastnění je nesmírně složitý a časově náročný. „Co jsem se díval, tak je tam asi 16 nebo 18 postupných rozhodnutí, proti kterým je možné se odvolat. I když vlastník zvolí jenom obstrukční obranu, tak je to minimálně na pět, na šest let," popsal.

Problém se zámkem v Petrovicích

Další památkou, která bez radikálního zásahu zřejmě skutečně zanikne, je zámek v Petrovicích. Jeho majitelka, která ho získala v restitucích, nejeví o rozsáhlý objekt nejmenší zájem. I přes opakované pokuty tak zámek roky chátrá a reálně hrozí, že spadne.

Magistrát zároveň odmítá opravit ho ze svého a peníze vymáhat, protože by si to vyžádalo velkou investici s nejistou návratností. Podle viceprezidenta Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martina Kadrmana je právě to častý problém, který brání záchraně památek.

„Samosprávy na zabezpečovací práce leckdy nemají peníze. Pak je to však otázka pro ministerstvo financí nebo ministerstvo kultury, jestli by nemohl být založen speciální fond, ze kterého by mohly čerpat," navrhl.

Pokuty, opravy nebo vyvlastnění

Existují v zásadě tři možnosti, jak na majitele chátrající památky tlačit. První jsou pokuty, které je možné udílet opakovaně a postupně zvyšovat. Dále je možné nařídit takzvané zabezpečovací práce.

V případě, že je vlastník nevykoná, může práce město realizovat z veřejných peněz a ty pak po majiteli vymáhat. A nakonec existuje i nástroj, který má v postkomunistické společnosti nelichotivý zvuk vyvlastnění.

Zákon vyvlastnění umožňuje

Zákon umožňuje vyvlastnit kulturní památku, o kterou se majitel nestará, zároveň neplatí pokuty a neprovádí udržovací práce. Musí o tom však rozhodnout soud.

V České republice se to však prakticky nepoužívá, v Praze nebyl využit nikdy. Podle radního pro kulturu Jana Wolfa však město tento nástroj neodmítá. „Ze zákona je proces vyvlastnění možný, ale za dvacet let byl v České republice uplatněn asi třikrát. Jako středopravý politik jsem v principu proti vyvlastnění, nicméně pokud by šlo o významnou kulturní památku, tak by mohlo přicházet v úvahu," uvedl.

Památky. Infografika. Zdroj: Redakce

Čtěte také: Praha 6 nehodlá koupit vilu na Petřinách, které hrozí demolice