VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se zbavit strachu z neznámého

Praha - Změť těl soukaná do spacáku, koberec ze simkaret, dopisní schránky skrývající místo pohlednic životní útržky, vesty popsané osobními přáními, dětské zavinovačky coby plovací vesty. Realita přetavená do uměleckých děl.

6.2.2017
SDÍLEJ:

Zeď nářků a přáníFoto: Deník

To je originální výstava, kterou tento týden otevřeli čeští a slovenští umělci ve spolupráci s německými kolegy v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích. Jeden z těch odvážných projektů, které se snaží i na naší půdě čelit obavám a nevoli z uprchlické vlny. Jmenuje se příznačně: Strach z neznámého. Doputoval sem z bratislavské Kunsthalle, kde budil velký zájem. Tvůrci se pokoušejí prostřednictvím svých instalací komunikovat s veřejností o ošemetných tématech jako jsou útěky na člunech, drastické transporty v uzavřených kamionech, ale i lidský hyenismus založený na cizím utrpení. Přitom často s nečekaným nadhledem.

Nohy - horizont

Život na hraně

Sadě oranžových vestiček (Peřinky) dala Kateřina Šedá provokativní podobu zavinovaček připomínajících maličké uprchlíky, kteří váží cestu po moři s rodiči. Velký dřevěný kontejner zase simuluje nákladní prostor. „Asi málokdo se nechá dobrovolně zavřít do kamionu a převážet neznámo kam. K tomu člověka dožene jen život na hraně. Tady si to může každý vyzkoušet na vlastní kůži," říká Lukáš Houdek, autor této instalace, který před několika lety obdobně evokoval téma „vyhnání" pomocí panenek v projektu Umění zabíjet. Uvnitř vás nečeká příjemný zážitek. Když za ustavičného zvuku motoru vaše oči konečně přivyknou tmě, zjistíte, že kolem vás je dalších čtyřicet sedm „lidí"-figurin.

„Našla jsem je před sedmi lety na pobřeží ostrova Lesbos, kde mám část příbuzných. Byly jich stovky. Velmi emotivně na mě zapůsobily, tak jsem z nich vytvořila uměleckou instalaci," říká o kousek dál o zavěšených vestách, v nichž připlouvali uprchlíci na řecké ostrovy, německá výtvarnice Birgit Rubergová. „Zkusila jsem si představit, co tihle lidé prožívali. Nechala jsem je tak, jak je utíkající opustili, nic jsem neprala, nečistila. Jen jsem na ně kovovou nití vyšila různá přání a zároveň nesouhlasné reakce ve třech evropských jazycích." Připojuje i jednu smutnou poznámku. „Na řeckých pobřežích mě zaskočily obchody, kde se natvrdo a ve velkém prodávají plovoucí záchranné vesty, vypravují se busy na tureckou stranu, nabízejí se čluny," komentuje fakt, jak rychle si Evropané umí na bídě jiných založit živnost.

Kosmopolitní duch

Plechové schránky na dopisy se vracejí k různým momentům naší současnosti, třeba atentátu na velvyslance při vernisáži v turecké galerii, fotografie na zdi zachycují kousky příběhů utečenců na nádražích či ulicích, je tu i nakreslená scéna z evropského soudu připomínající slovenskou žádost o uprchlické kvóty… Nebo koberec, který ušila Iránka Zahra Hassanabadi z mobilních karet, jež provolala svým blízkým domů za více než deset let, co žije v Německu.

Jak může vypadat lidská solidarita a kulturní výměna bez předsudků, dokládá navrch sympatická parta z německého Augsburgu, kde už přes pět let provozuje Grandhotel Cosmopolis (Deník o něm psal v říjnu 2014) s výtvarně pojatými pokoji od různých umělců, v němž se potkávají běžní hosté s uprchlíky. Vládne tu milý kosmopolitní duch, v jehož rámci pod jednou střechou tvoří, vaří a obsluhují hosty Afghánci, Afričané, Čečenci nebo Syřané. Stef Maldener z hotelu ale připouští, že atentáty, zejména berlínský na sklonku loňského roku atmosféru a přijímání utečenců v německých úřadech zahustil. V dejvické knihovně můžete „provozní" z Augsburgu potkat v červených uniformách (při vernisáži budili u návštěvníků a místních studentů rozruch) a po výstavě u nich ochutnat speciální nápoje či národní jídlo. Nenechte si tuhle ukázku vstřícnosti a možné komunikace s „neznámým" ujít.

Autor: Jana Podskalská

6.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení