Historii vína považuji za součást naší kultury

Známý moderátor a jedna z klíčových osobností televizního zpravodajství Martin Severa je několikanásobným držitelem ceny Týtý. Noblesní sympaťák je také vášnivým cyklistou a prezidentem Českomoravského biliárového svazu. V současnosti uvádí v televizi Metropol hned tři pořady Klíč k úspěchu, Kde domov můj a Na Vrcholu.

Pocházíte z Veliké nad Veličkou. Jak vzpomínáte na dětství strávené na Moravě?

Rodiče byli dost folklórně zaměřeni, což přenesli i na mě. Při škole jsem dělal lehkou atletiku, protože naše škola stabilně vyhrávala v soutěži o Poháru rozhlasu. Skákal jsem do dálky a běhal. Závodil jsem přes dvacet let. Utíkal jsem tak rychle až jsem po maturitě utekl na fakultu tělovýchovy a sportu.

A pak jste dlouhá léta učil. Dokonce nějakou dobu i v zahraničí.

Učil jsem na střední škole ve Veselí nad Moravou od roku 1980 až do roku 1992. Ale mezitím jsem dva roky pobýval ve francouzském městě Nimes, kde jsem učil češtinu.

Jak se podaří dostat se českému učiteli do města na jihu Francie?

Byla to šťastná náhoda. Protože to bylo těsně před revolucí a já jsem nebyl ani angažovaný, ani straník. Ředitel naší školy četl na poradě oběžník, kde byla zmínka o tom, že hledají někoho, kdo by jel učit do zahraničí. Přijel jsem tedy na krajské ředitelství, abych se zeptal na podrobnosti, a úředníci si tam na mě ukazovali prstem. Uspěl jsem až u posledních dveří. Mezitím, co jsem čekal na všelijaká povolení, jsem se sám učil francouzsky.

Je velký rozdíl mezi Čechy a Francouzi?

Lidské vlastnosti jsou všude stejné, ale Francouzi jsou větší pokrytci. Když vás někdo potká na ulici, tak se na vás usmívá, ale až za rohem vám nadává. To my Češi nadáváme rovnou. Na druhé straně si ve Francii umějí daleko lépe vychutnávat život. Podle nákupního košíku nepoznáte, kdo má práci a kdo ne. Poznáte to podle oblečení. Daleko jiný přístup tam panuje v sektoru služeb. U nás se veřejný sektor posouvá domů, kam si zveme přátelé a snažíme se jim dát to nejlepší, V Čechách se bojíme ozvat a něco reklamovat, snad proto je v restauracích stále ještě problém dostat vodu z kohoutku.

Jste velký milovník vína. Co vás na něm tak fascinuje?

Mě na víně zajímá jeho historie, protože je to součást kultury, která lidstvo provází už od počátku. Dovedlo mě třeba na horní tok řeky Rhony, k Ženevskému jezeru, kde jsem objevil hotové poklady. Jsou tam krásné kamenné terasy, kde jsou třeba jen čtyři keře vína. Vinice jsou ale tak na stráni, že bylo potřeba probourat dvacetimetrový tunel, aby se k nim bylo jak dostat. Mniši vybudovali i jeskyni, kam to víno ukládali. Dnes přiletí vrtulník s kontejnery, do kterých se sklizené víno naloží, a naplněné je zase odveze. Čtu i knížky o různých odrůdách o historii vína. Naposledy jsem si přečetl knihu od Miloše Mendela o víně v islámských zemích, kterého jsem si pozval pondělí 30. ledna do pořadu Na Vrcholu. Moc se na to setkání těším.

Kam všude jste se při svém putování za vínem podíval?

Hodně jezdím do Francie a Itálie. Velmi zajímavý byl pobyt v Libanonu, který je pravlastí vína. Byl jsem i v Kanadě, ale tam jsem byl pouze ve vinotékách. Nejzajímavější víno, které jsem objevil, bylo na ostrově Réunion. Z jedné rostlinky, která visí na pergole a má asi 1,70 metru, dokáží udělat 400 až 800 lahví vína.

Vašim nejoblíbenějším dopravním prostředkem je bezesporu kolo. Jezdíte na něm každý den?

Jezdím na kole hodně, to je pravda, tak obden. O víkendu i na nějaké větší výlety.

A jak se vám jezdí po Praze?

Praha má skvělé cyklostezky, dokonce lepší než u nás na Moravě. Od IKEMu vede trasa až na Karlštejn. Nová cyklostezka, která vede podél Vltavy, je v Hodkovičkách. Centrum města však pro cyklisty moc vhodné není, a to především kvůli nevychovaným řidičům.

Vy máte kromě vína a cyklistiky slabost také pro biliard. Dokonce jste prezidentem Českomoravského billiardového svazu.

To je pravda. Začal jsem ho hrát v 90. letech, ale moc mi to nešlo. Tak mě můj kamarád Pavel Halamka udělal prezidentem. Je to klidná hra, takový krásný relax, a přesto, když v televizi běží turnaje, tak se na ně dívá spousta lidí.

Nově jste v televizi Metropol. Jak se vám tam líbí?

Moderuji od září a jsem prací velmi nadšen. Lidé okolo mě jsou příjemní a nemají přehnané ambice jako v jiných televizích. Přátelská atmosféra v práci mě moc baví. Sháním si do pořadu hosty sám, což považuji za velkou výhodu. Nikdo mi nediktuje, koho pozvat a koho ne. Mým hostem byl třeba kamarád Jiří Korn, Eva Jiřičná nebo Pavel Pafko.