Zakladatel DOXu Leoš Válka s architektem Rajnišem spolupracuje delší dobu. Před dvěma lety měl autor, k jehož nejznámějším stavbám patří nová Poštovna na Sněžce, v centru retrospektivní výstavu.

Vzducholoď bude proti dešti chráněna fólií

Konala se u příležitosti udělení ceny Global Award for Sustainable Architecture 2014, kterou Rajniš dostal. Cena od roku 2006 vyzdvihuje projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti.

Na střeše DOXu tehdy prezentoval model jedné z rozhleden, jímž se, za použití výhradně dřeva, věnuje často. Vzducholoď je také dřevěná, ale proti dešti bude opatřena pláštěm z transparentní fó­lie.

Rajniš používá přírodní materiály 

Rajniš vystudoval ČVUT a AVU. V 70. letech pracoval v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem je stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově.

Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen a sklo. Snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s pokorou k už existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a vrátily architektuře její klíčové postavení v civilizaci.

Architekt byl ve sporu s úředníky 

Rajniš někdy opouští koleje zavedených postupů architektonické tvorby i stavebních zvyklostí. Vznikla tak díla, která jsou více artefakty než stavbami. Rajniš neváhal jít za hranice stavebního zákona, legálních postupů a hájí svobodu nezávislé tvorby.

Do sporů s úředníky se dostal kvůli některým svým dílům, jež jsou vyskládanými věžemi ze schnoucího dřeva, nemají základy, a tudíž podle něj nepotřebují žádná úřední povolení. Protože ale někteří klienti, pro které takto Rajniš staví, chtějí být s úředníky zadobře, pro své zamýšlené stavby si už povolení vyřizují.

Čtěte také: Lukáš Houdek: Jaká místa mám v Praze rád