Ibsenovo monumentální veršované drama se na toto jeviště potřetí. Už v roce 1916 je tu v české premiéře uvedl zakladatel moderní české režie Karel Hugo Hilar. Peer Gynta vyhání jeho egoistická povaha do velkého světa moderní civilizace a mocenských konfliktů.

Čtěte také: Prostor Divadla Komedie bude patřit pod Městská divadla pražská

Ibsen reagoval na Goethovu variaci faustovské legendy 

„Ve světě, který přestal věřit v Boha, se hrdina snaží 'být sám pro sebe', při hledání sebe sama za sebou zanechává zmar a citovou spoušť. Na konci hektického, ale zmarněného života potkává autoritu v podobě knoflíkáře, který mu hrozí, že jeho nepodařenou existenci 'přetaví v žáru bytí'," přiblížil příběh dramaturg Jan Vedral.

Ibsen tak reagoval na Goethovu variaci faustovského příběhu. Hledající člověk, který popírá božskou autoritu a narozený v evropské kultuře v renesanci, se u Goetha proměnil v člověka doby klasicismu. Ibsen posunuje tento typ hrdiny do moderní doby, kde člověk dokáže pomocí techniky uskutečnit to, o čem Faust jen snil: proměnit svět ke svému užitku a podobě.

V první inscenaci hrál Gynta Václav Vydra st.

„Nová inscenace se pokouší přečíst Gynta jako příběh postmoderního člověka v hektické době všehoschopného lidského sobectví," dodal Vedral. V první inscenaci ztvárnil Gynta Václav Vydra starší, dědeček dnešního člena vinohradského ansámblu. Ve druhém nastudování v roce 1937 hráů titulní roli Otomar Korbelář.

„Inscenace je významná i tím, že hrál Griegovu hudbu symfonický orchestr FOK řízený Rafaelem Kubelíkem. Skutečnost, že v naší nové inscenaci zní stejné těleso, je přihlášením se k tradici a kontinuitě tvorby," uvedl Vedral. Inscenace se má stát součástí oslav letošních 110. narozenin Divadla na Vinohradech.

Čtěte také: Fidlovačka uvede na komorní scéně hru Třetí prst na levé ruce