VYBRAT REGION
Zavřít mapu

David Eben: Středověká hudba rozhodně není žádný nehybný monolit

Praha /ROZHOVOR/ - Hudebník David Eben se svým souborem Schola Gregoriana Pragensis, který se zaměřuje na gregoriánský chorál, zastupuje rodinu skladatele Petra Ebena na pražských výročních koncertech k jeho nedožitým 85. narozeninám.

8.1.2014
SDÍLEJ:

Schola Gregoriana Pragensis, v popředí David EbenFoto: stránky souboru

Co pro vás znamená vystupovat na koncertech, které jsou poctou vašemu otci Petru Ebenovi?

Otcova hudba je mi samozřejmě velmi blízká, a proto se velmi rádi do tohoto projektu zapojíme. Pro otce byl gregoriánský chorál vždy velmi silným zdrojem inspirace, což dokládá i titul skladby, který bude na lednových koncertech proveden: Symphonia gregoriana. Jsem rád, že budeme moci tuto spojitost posluchačům přiblížit.

Jak se dále zasluhujete o odkaz vašeho slavného otce?

Náš soubor se zaměřuje na bohoslužebnou hudbu středověku, tedy zejména na gregoriánský chorál. A právě tento hudební druh jak už jsem naznačil je pro nás mostem k otcovu dílu. Máme také na programu několik otcových skladeb, v níž se chorální melodika zřetelně obráží, i když je převedena do hudební řeči 20. století. Jednu z jeho skladeb s názvem Suita Liturgica jsme též natočili na CD. Tehdy se ještě otec ujal osobně varhanního doprovodu a meziher.

Prozradíte, jak na koncertech ozvláštníte skladbu Koncert pro varhany a orchestr č. 1 „Symphonia gregoriana"?

Náš podíl na koncertě je opravdu velmi skromný hlavní roli zde hraje symfonický orchestr FOK a varhaník sólista Gunther Rost. Idea, s níž nás dramaturg oslovil, si kladla za cíl ozřejmit spojitost otcovy hudby s gregoriánským chorálem, který je také zmíněn v titulu skladby. Na začátku a mezi jednotlivými větami skladby jsme proto zařadili gregoriánské zpěvy, které autor buď doslova ve své hudbě cituje, nebo nepřímo čerpá z charakteru jejich melodiky. Cílem našeho zapojení do projektu je tedy otevřít či spíše zpřítomnit posluchačům tuto perspektivu.

Se souborem Schola Gregoriana Pragensis se zaměřujete především na středověkou hudbu a gregoriánský chorál. V čem je pro Vás tento styl a toto období jedinečné?

Období středověku bylo pro dějiny hudby dobou velkého tvůrčího rozletu a také velké rozmanitosti. Středověká hudba rozhodně netvoří nějaký nehybný monolit, jak se někdy chybně předpokládá. Například nejstarší chorální repertoár z doby Karla Velikého se nepodobá pozdně středověkému officiu; také rané dvojhlasé organální zpěvy, které vycházejí ze spontánní improvizační praxe, zní rozhodně jinak, než racionálně promyšlené čtyřhlasé skladby z Francie 14. století. U gregoriánského chorálu je důležitým specifikem průzračnost jednohlasé melodie, která je plně soběstačná a pohybuje se svobodně, nespoutaná harmonií a rytmem. Snad právě dnešní svět, v němž je lidské ucho zahlceno nadměrným hlukem, začíná objevovat meditativní sílu jednohlasu, který jak říká svatý Ambrož „neruší ticho, pouze ho činí slyšitelným".

Vedle toho, že soubor vedete a také působíte na Ústavu hudební vědy UK, zároveň hrajete ve skupině Bratři Ebenové. Jak vnímáte žánrovou rozmanitost? Je pro vás složité adaptovat se z jednoho na druhý?

Na střídání obou žánrů jsem si už docela zvykl. Mám rád rozmanitost hudby, a proto je pro mne toto občasné střídání vždy osvěžením. Také pedagogickou práci na Filosofické fakultě UK mám velice rád. Myslím, že je užitečným prostředkem proti zakrnění. Člověk je stále nucen inovovat své přednášky, a také diskuse se studenty často člověka přivedou k novému způsobu prezentace látky, k výstižnějšímu přirovnání nebo analogii. Zní to jako banalita, že se člověk nejlépe učí vyučováním, ale je to bezesporu pravda.

Mají tyto dva žánry tj. středověký chorál a hudba Bratří Ebenů něco společného? Nebo je vnímáte jako protipóly?

Myslím, že ledacos společného mají. Snad je to určitá otevřenost této hudby a prostor pro kreativitu interpreta. Nejstarší notové zápisy gregoriánského chorálu sice prozrazují nemálo z výrazové stránky této hudby, je však úlohou interpreta, aby všechny informace z notového zápisu dokázal propojit a uvést v život. V určitém smyslu se to podobá tvůrčímu hledání při aranžování nové písničky s kapelou, když člověk přemýšlí, jak se svým nástrojem co nejlépe přispět do konečného tvaru.

MICHAELA ROZŠAFNÁ

Autor: Redakce

8.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Herec Jan Tříska převzal cenu Kristián při zahájení filmového festivalu Febiofest.
3

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Marek Dalík.
AKTUALIZOVÁNO

Lobbista Dalík navrhl obnovu trestního řízení v kauze pandurů

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

Praha - Pražská vyhláška o hazardu by měla být opravena a vrátit by se do ní měla kasina, která při schvalování v roce 2015 nedopatřením vypadla a vyhláška je zakazuje. Schválena byla navíc v rozporu s usneseními zastupitelstev některých městských částí. Na jednání magistrátního kontrolního výboru to řekla předsedkyně Jaroslava Janderová (ODS). Pokud by vyhláška nebyla opravena, ministerstvo financí by muselo kasina začít postupně rušit. V dubnu má opravu projednat magistrátní loterijní komise a následně pražští zastupitelé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies