První písemná zmínka o malém opevněném feudálním sídle – chvalské tvrzi – pochází z roku 1428: Vdova po Václavu Křížovi odkazuje v závěti tvrz Chvaly své dceři Anně a jejímu manželovi Janu Rokycanskému. Po dvě staletí pak tvrz často měnila majitele až do roku 1652, kdy byla ve značně zpustlém stavu postoupena jezuitské koleji u sv. Klimenta. Tehdy byla tvrz stavebně upravena do podoby renesančního zámku, který se s řadou architektonických detailů uchoval dodnes. Po raně barokní přestavbě získal zámek prakticky dnešní vzhled.

Zámek pak prošel četnými peripetiemi, mimo jiné vyhořel a od padesátých let minulého století jej užíval Státní statek Praha. O rehabilitaci památky se začalo vážně uvažovat v roce 1992, hlavní práce však začaly až v roce 2006, kdy byly na obnovu poskytnuty finance, z evropských strukturálních fondů, státního rozpočtu a z rozpočtu hlavního města Prahy. „Celková obnova zámku včetně hospodářských staveb přišla na bezmála 75 milionů korun. Vlastně to ale není tak vysoká částka, uvážíme-li, že je to včetně vybavení, nábytku, počítačových sítí. Za podobné částky se leckdy dělají podstatně menší projekty,“ říká kastelánka zámku Jaroslava Schmidtová.

Nová funkce

„Po otevření v květnu 2008 získal zámek nové funkce. Jsme vlastně součástí obce, detašované pracoviště obecního úřadu. Druhé patro zámku slouží jako reprezentační prostory zámku a obce. Je tam oficiální obřadní místnost obce, kde se konají svatby, vítání občánků, setkání důchodců, koncerty základní umělecké školy, ale i jiné koncerty atd. Zde v prvním patře je stálá expozice Národního muzea věnovaná první dámě české grafiky Ludmile Jiřincové,“ doplňuje kastelánka prohlídku dvou místností zařízených dobovým nábytkem a zrekonstruovaným ateliérem umělkyně.

V přízemí zámku je galerie, která se pronajímá současným začínajícím umělcům. „Rádi zde vystavují, protože naše ceny jsou velmi dostupné a přitom je to stále v Praze,“ vysvětluje Schmidtová.

Třetí výstavní prostor zámku je v podzemních sklepeních, jež se dochovala v původní středověké podobě. Místy bylo mezi omítkou ponecháno holé kamenné zdivo, aby návštěvníci měli představu o někdejším stavebním stylu budovy.

Dvě výstavy najednou

Právě ve sklepení byla 12. ledna otevřena jedna ze stěžejních výstav letošního roku – expozice dokumentující takřka pětatřicetiletou existenci dvou známých šikulů Pata a Mata. Poprvé se tyto postavičky stvořené výtvarníkem Lubomírem Benešem objevily v roce 1976 ve filmu „Kuťáci“. V trochu nové podobě se pak ukázaly v seriálu „…a je to!“ S jejich jmény se ale diváci mohli seznámit až v roce 1989. S příhodami obou kutilů se pak mohli setkávat i v novém tisíciletí.

Na putovní výstavě, zapůjčené z filmových Ateliérů Bonton Zlín, si malí i velcí návštěvníci mohou prohlédnout celou řadu scén z tohoto známého seriálu a též se seznámit s prací animátorů při tvorbě animovaného filmu. Výstava je doplněna o loutky výtvarnice a animátorky Marie Růžkové, která svůj život zasvětila animované tvorbě v České televizi a o loutky z klasických pohádek, zapůjčených z Muzea loutek v Chrudimi.

Pat a Mat jsou na Chvalském zámku k vidění až do 27. února 2011, denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin.

„Velkou radost máme také z výstavy „Stromy světa“ zapůjčené Oblastním muzeem v Chomutově. Jde o autorské fotografie Tomáše Míčka z jeho stejnojmenné knihy. Míček je bývalý emigrant a dnes žije v Horních Rakousech. Jeho tvorba je mnohem známější v zahraničí než u nás a nynější výstava se to snaží trochu napravit,“ dodává kastelánka Schmidtová. Podle ní by na zámku chtěli v budoucnu uspořádat i druhou výstavu z Míčkova díla, tentokrát pod názvem Kouzlo koně, jež připomíná jeho stejnojmennou knihu vydanou i u nás.

Čtěte také: Chvalský zámek zve na Pata a Mata