Česko zpívá koledy: Staroměstským náměstím zazní hlasy Čechomoru

Za dobu své existence, od roku 1988, procestovala celou Evropu, Severní Ameriku, Rusko, Čínu, Mongolsko a Austrálii, spolupracovala s divadlem Na Palmovce, bratry Formany, divadlem Continuo a dalšími významnými umělci.

V roce 2001 získal Čechomor tři ceny Anděl. A nyní tahle kapela míří do Prahy. Spolu s v(n)ámi bude zpívat ve středu 10. prosince od 18 hodin na pražském Staroměstském náměstí.

V té chvíli po celé České republice zazní z úst tisíců lidí šest koled (Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Den přeslavný jest k nám přišel, Pásli ovce Valaši a Vánoce, Vánoce přicházejí).

Akce regionálních Deníků Česko zpívá koledy je na dohled. A my jsme si povídali s houslistou a zpěvákem Karlem Holasem, který do Čechomoru přišel v roce 1994.

Bydlíte sice v Praze, ale původem jste Svitavák, jaké máte vzpomínky na Vánoce?

Krásné. Já ale nejsem úplně Svitavák. Tam jsem se narodil, ale bydlel jsem v Moravské Třebové, která je od Svitav jen pár kilometrů. Táta byl lesník a stěhovali jsme se hodně po okrese. Sem tam jsme měli doma stromek,který na nás zbyl.

Jakpak to bylo možné?

Táta prodával pod lesní správou stromky a najednou byl Štědrý den a na nás zbylo to poslední „koště". Nedalo se s tím nic dělat, ale vložila se do toho maminka s tím, že kovářova kobyla nebude chodit bosa. A tak jsme nakonec měli nejhezčí stromek v okolí.

Jak vzpomínáte na dětské Vánoce?

Ve vzpomínkách mi zůstalo to správné dětské vánoční napětí, radost a těšení, kdy sice tušíte, jak to asi chodí, ale pořád si nejste jistý. Nevíte, jestli se večer opravdu objeví prasátko na zdi. Prostě s Vánocemi mám spojeno příjemné napětí a následné nadšení, že se pod stromečkem objevilo to, co jsem si přál.

Váš nejmilejší dárek?

S bráchou jsme si moc přáli autodráhu. Každý den jsme chodili k obchodu dívat se na ni do výlohy a opravdu moc po ní moc toužili. Na Štědrý večer jsme ji s radostí v očích našli pod stromečkem. Byli jsme šťastní a u autodráhy jsme proseděli přes vánoční svátky dlouhé hodiny, až nám přestala fungovat. Opotřebovali jsme sběrače proudu, které převádějí z kolejniček na autodráze elektrický proud do motorku v autíčku. Naštěstí byl táta šikovný a v době vánočních prázdnin, kdy byly tenkrát všechny krámy, kde to bylo možné koupit, zavřené, vyrobil sběrače nové. A my zase jezdili až do padnutí. Po Novém roce jsme si koupili tolik sběračů, že ještě dnes by se na půdě asi někde našly.

Vy máte tři děti…

Ano tři – patnáct, dvacet a osmadvacet let.

Ty už na Ježíška nevěří.

Asi ne, ale tvrdí nám, že ano… Proto jim dárky tak pečlivě, podle jejich přání, vybíráme a pokaždé mají velkou radost.

Takže žádné obálky s penězi?

Ne, to není dárek.

Když jste byl malý, zpívali jste si doma koledy?

My jsme doma často hráli. Táta byl lidový hudebník a uměl zahrát skoro na všechno, měl i kapelu. Doma hrál ale nejraději na harmoniku. Když jsem začal v šesti letech chodit do hudebky a naučil se pořádně držet housle, tak jsem rád hrál s ním. To víte, jsem z Moravy a tam se na všech oslavách schází celá rodina a vždy se při těchto příležitostech hraje a zpívá. A naše rodinná kapela hrála velmi často. Moc rád na to vzpomínám.

Máte v dnešní době čas na zpívání koled?

Před Vánocemi s nimi přímo žiju. Každý rok hrajeme s Čechomorem vánoční turné, ke kterému koledy pochopitelně patří. A z těchto koncertů přijdu rozezpívaný domů a tam to dozpívám. Koledy mám rád.

Letos se s Čechomor zapojujete do projektu regionálních Deníků, v tomto případě Pražského deníku, Česko zpívá koledy. Vy vystoupíte ve středu 10. prosince od 18 hodin na pražském Staroměstském náměstí. Co si o tomto projektu myslíte?

Poprvé jsem se s tímto zpíváním setkal vloni na turné a v kapele jsme si říkali, že je to výborný nápad, aby se v jednu chvíli, na mnoha místech, sešli lidé a zazpívali si společně koledy. A když jste nás letos oslovili, abychom si s vámi zazpívali, souhlasili jsme okamžitě. Staroměstské náměstí má v době kolem Vánoc kouzelnou atmosféru. Moc se těšíme.

Čtěte také: SLOUPEK: Nemám rád koledy.
 A proto si je zazpívám