Autorka, výtvarnice, režisérka a choreografka Zdeňka Čechová se prý snažila formou audiovizuální projekce, tedy tak zvaného video mappingu jednak oživit historické fresky na fasádě kaple a zároveň provést diváka historií místa samotného. To vše za doprovodu krásné hudby oratoria hudebního skladatele Miroslava Vobořila.

Děj projekce, vytvořený prolnutím náročných počítačových efektů a animací, představil Husa jako kazatele, rektora Univerzity Karlovy, ale i jako kacíře a posléze mučedníka. Nechybělo ani ztvárnění odporu českého lidu po Husově smrti, husitské hnutí pod vedením Jana Žižky z Trocnova. V poslední části projekce se Betlémská kaple představila ve své současné roli, tedy jako součást univerzitního života, místo, kde se konají slavnostní inaugurace i promoce.

Program „Husovských slavností" na Staroměstském náměstí pokračoval v neděli i v pondělí, kdy vyvrcholil projekt Rok Mistra Jana Husa. Ten začal už 7. prosince 2014 v kostele u Martina ve zdi. Není třeba zmiňovat, že nešlo jen o kulturní, ale i o duchovní program, na kterém spolupracovaly Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská.

Duchovní smíření v husitském kázání

Kromě průvodů, slavnostních koncertů a divadelních představení se pozornost soustředila především na pondělní bohoslužbu v samotné Betlémské kapli. Ta doslova praskala ve švech. Husův odkaz ve svém kázání připomněl například patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.

„Své protivníky v Kostnici (po koncilu kostnickém byl Hus 6. 7. 1415 upálen pozn. red.) sice z lidské perspektivy, ani právně nepřemohl, nakonec ale zvítězil morálně," zaznělo mimo jiné z úst patriarchy. V souvislosti s tím zmínil, že Husova neústupnost je pravou příčinou toho, proč jeho odkaz žije do dnešních dnů. „Kdyby jen o kousek ustoupil, vše, co hlásal, mohlo být zpochybněno," vysvětlil Butta.

Kázání mimo jiné naslouchal nejvyšší český představitel katolické církve kardinál Miloslav Vlk. Byl to další krok ke smíření katolíků, evangelíků a následovníků Husa. Patriarcha Butta nezapomněl zmínit, že právě současná hlava katolické církve, papež František, ale i jeho dřívější předchůdce Jan Pavel II přikročili k rehabilitaci Jana Husa, když ho označili za pozoruhodnou osobnost a významného kazatele. Zároveň také vyjádřili lítost nad jeho krutou smrtí.

Čtěte také: Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla odkaz Jana Husa