Vysvětlíte, jak to tedy je?
Chtěl bych k tomu podotknout, že mi ani nebylo umožněno se vrátit. Od Zlína jsem žádnou nabídku na spolupráci nedostal. Proto nebyl ani návrat ve hře.

Sportovní manažer Jiří Šolc tvrdil, že nabídka na stole nebyla, ale osobně jste se sešli a bavili se…
Ano, to je pravda. Seděl jsem u něj v kanceláři. On měl ale pouze zájem o časově omezené angažmá před návratem do Švédska, kde bych případně podepsal šestiměsíční kontrakt a ve Zlíně začal sezonu. Ale žádnou nabídku na jednoroční, dvouletý nebo tříletý kontrakt jsem nedostal.

Mrzí vás to?
Nevím. Skládal jsem si nabídky, co byly na stole. Ze Sparty mi dávala největší smysl. A plácli jsme si.

Předpokládám, že jste měl i zprávy o nestabilní finanční situaci klubu…
Ano, bavil jsem se i s jinými lidmi z klubu. A ti mi sami řekli, že mám jít hrát jinam, my tady nemáme co nabídnout. Nejsou tady peníze. Na stole jsem měl několik nabídek, ale ze Zlína se agentovi Radkovi Hamrovi nikdo neozval. Tím pádem jsem hrát za Zlín ani nemohl.

Viděl jste už ohlasy zlínských fanoušků?
Ano, ale já je nečtu. Ke mně se dostávají od kamarádů. Směju se tomu. Nebudu naivní, asi jsem něco takového čekal. Bohužel lidé, co to píšou, o tom vědí málo. Realita byla jiná.

Bývalý spoluhráč Antonín Honejsek i další hráči mohou vyprávět…
Je to tak. Nedá se nic dělat. Fanoušci jsou věrní svému klubu. Ve Zlíně jsem zažil hezké chvíle, na které rád vzpomínám. Odehrál jsem tady tři famózní sezony. Doufám, že mi teď nebudou házet kameny do oken.

Je z vašeho pohledu v budoucnu návrat do Zlína reálný?

Ano. Doufám, že jsem si tady dveře nezavřel. Bydlím tady, žiji tady, určitě bych si někdy za zlínský klub rád zahrál. To vůbec nevylučuju.

Jak došlo ke kontaktu s pražskou Spartou?
Asi dva nebo tři dny po skončení ve Švédsku mě oslovil trenér Jiří Kalous s tím, jak by spolupráce měla vypadat. To se mi líbilo, takže jsme jednali a domluvili jsme se na spolupráci.

Zůstat v Örebru jste už nechtěl?
Ne. Protože tam mají nějaké finanční problémy a ještě mi nevyplatili peníze za loňskou sezonu. Bylo to docela hodně peněz. Oznámil jsem jim, že tam zůstat nechci.

Jiné možnosti zůstat v zahraničí nebyly?
Byly, ale řekl jsem agentovi, že bych chtěl jít do týmu, který bude hrát o titul a horní příčky tabulky. Něco ze zahraničí bylo, ale z týmů, které hrají spodek tabulky. Nebo kluby, které jsou už strašně daleko na východě. Takže i z KHL byly nějaké možnosti.

Do české extraligy se vracíte po třech letech. Není to pro vás krok zpátky?
Nemyslím si. Sparta loni hrála finále Ligy mistrů. Zápas jsem viděl a Frölundu potrápila. Nevyšlo jim to pouze v detailech, ligu mohli klidně celou vyhrát. To je obrovská reklama a o něčem to svědčí. Česká extraliga má velikou kvalitu. Akorát herní styl je trochu jiný než ve Švédsku. Mám před ní obrovský respekt a ukážu, co umím.

Bavil jste se i s Robertem Říčkou, který do Sparty ze Zlína přišel dřív?
Určitě. Než jsem podepsal smlouvu, kontaktoval jsem ho. Ptal jsem se ho, jak to v klubu funguje, jak trénují, v jaké fázi je příprava a celkově jak to tam probíhá. Dal mi informace a srovnal jsem si je v hlavě.

Berete příchod do Sparty i tak, že máte nyní i blíž k týmovému úspěchu, případně návratu do nároďáku a do zahraničí?
Tlak na výsledek bude, ale to já mám rád a sedí mi to. Vloni ve Švédsku jsme hráli spodek soutěže a tlak tam byl ještě větší, než když si dáte za cíl vysoké příčky. My jsme hráli o bytí a nebytí. S tlakem jsem už trochu seznámený. Toho se nebojím, tohle k hokeji patří. Chtěl jsem být v týmu, který bude hrát horní patra. Když jsem viděl soupisku týmu, mám za to, že bychom se Spartou měli hrát určitě nahoře. Ambice jsou každý rok velké. Jsem rád, že jsem dostal nabídku stát se součástí takového týmu.

Ale i v Örebru měli smělé cíle a nakonec jste se zachraňovali. Jak neúspěch přijali?
Byly tam velké ambice před sezonou. Byl zásadní problém, že nám po pěti kolech skončil první trenér a začali jsme se motat dokola. Během sezony nám třikrát vyměnili trenérský štáb. Pořád se začínalo znova a než si to sedne, také to chvíli trvá. Patlali jsme se v tom, nehráli jsme to, co bychom měli. Ale je to sport. A i takové sezony vás během kariéry potkají. I taková sezona mě obohatila. Vím, jaké to je hrát pod velkým tlakem, když hrajete, jestli soutěž udržíte, nebo ne.

Letos vás téměř míjely i pozvánky do nároďáku. Měl jste nějaké zdravotní problémy nebo jaký byl hlavní důvod?
Byl jsem pozvaný na první reprezentační akci, kde jsem se bohužel zranil hned v prvním zápase. Poté už jsem do turnaje nemohl zasáhnout. Pak už jsem pozvánku nedostal. Po sezoně mi ještě volal trenér, ale to jsem měl bohužel špatné koleno. Ale už jsem jej vyléčil. Každopádně do kempu před mistrovstvím světa jsem se zapojit nemohl.

REAKCE VEDENÍ ZLÍNA

„S Petrem jsme byli v kontaktu stejně jako s hráčským agentem. Mluvil jsem s ním i osobně, ale prioritou pro něj bylo zahraničí. V případě, že by mu vyšlo angažmá ve Švédsku, začátek sezony by strávil u nás. Proběhla pak další jednání s jeho agentem Hamrem s tím, že jednají s dalším českým klubem. Byli jsme postaveni před hotovou věc, že pokud nevyjde zahraničí, jednají i s jiným klubem. Zklamaní ale nejsme, beru to jako hokejový život. O jeho smlouvě ve Zlíně jsme ani nejednali. Nikdo se na něj ale přes prsty nedívá, můžeme mu jen popřát hodně štěstí v kariéře. Pořád je to Zlíňák se vztahem ke klubu. Když bude hrát dobře, reprezentuje tím i zlínskou školu.“

Jiří Šolc, sportovní manažer Zlína

POHLEDEM SPARTY PRAHA

„Slibujeme si od něj v první řadě zkvalitnění podpory ofenzivy od obránců a samozřejmě zlepšení přesilových her. V obraně nám chyběl pravák, takže jsme moc rádi, že se podařilo přivést právě Petra. Jedná se také o stále relativně mladého obránce, který ale na druhou stranu má už hodně zkušeností. Věříme, že na sebe vezme velkou část zodpovědnosti.“

Sportovní manažer Michal Broš