Brandýs nad Labem tvoří souměstí se Starou Boleslaví a psala se zde česká historie. Zdejší zámek hostil Karla IV., oblíbil si jej Rudolf II. a za pět století uvítal snad všechny panující Habsburky. Historii města píše ovšem od konce 19. století také zdejší sbor dobrovolných hasičů.

V současné době má pětašedesát členů, z toho dvacítku dětí a je zařazen do systému JPO II, takže jeho tři zásahová družstva jsou připravena vyjet k ohni do pěti až sedmi minut. „Ročně máme průměrně 40 – 50 zásahů a limity plníme,“ sdělil nám starosta SDH Brandýs nad Labem Jaroslav Kamenický.

„O budoucnost sboru, pokud se týká lidí, se nebojím, horší je to ale s technikou…“

Začali Sokolové

První zmínky o brandýském sboru hasičů pocházejí z roku 1878. Tehdy se tělocvičná jednota Sokol rozhodla rozšířit svou činnost o požární ochranu. Vnitřní rozpory ale vedly roku 1879 k rozhodnutí oddělit hasičský sbor od Sokolské jednoty. Samostatný hasičský sbor začal pracovat roku 1880.

Z významných kapitol sboru vzpomeňme období II. světové války, kdy vyjížděl sbor k častým požárům, například 26. února 1945 byli hasiči povoláni k požáru letadla, které se zřítilo na pozemek pana Melichara.

Závěr války přinesl smutnou událost. Dne 15. prosince 1944, tedy v samém závěru války byli gestapem zatčeni velitel sboru Bohumil Volf a vzdělavatel sboru Ing. Saidl, oba byli převezeni do Terezína, ze kterého se Bohumil Volf již nevrátil.

Boj o zbrojnici

Novodobá historie SDH Brandýs nad Labem je poznamenána zápasem zdejších hasičů o vhodné prostory pro požární zbrojnici a místo ke shromažďování. Od roku 1952, kdy byl proveden slavnostní výkop na stavbu nové zbrojnice, která se ovšem nikdy nepostavila, putovali po nejrůznějších štacích.

Od kina, přes stodolu Janďourkovy pekárny, až po silo elektrárny. Na lepší časy svitlo až v roce 1977, kdy začala výstavba nové požární zbrojnice současně s vyrůstajícím sídlištěm. Zbrojnici stavěli členové sboru svými silami a jejich nezměrné úsilí vedlo k úspěšnému dokončení stavby k 12. prosinci 1982.

S technikou je problém

Brandýští dobrovolní hasiči mají nyní v garážích pro případ výjezdu připraveny dvě cisterny se stříkačkou CAS 32, a to na podvozku Tatry 815 a Tatry 148, dále Avii 12 k technickým zásahům a přepravě družstev 1 + 8.

„Naším snem je tato tři auta co nejdříve vyměnit za nová,“ přeje si starosta sboru Kamenický. „Pocházejí ze sedmdesátých let a v chodu je udržujeme jen obrovským úsilím našich členů. Technickou kontrolou sice vždy projdou, ale stojí to kvanta brigádnických hodin.“

O něco mladší je jen automobilní plošina AP 22 Liaz 110 použitelná do výšky 22 metrů a rychlý zásahový vůz Santana k přepravě osob, který byl loni modernizován a plně vybaven k zásahům při haváriích. Včetně hydraulických nůžek.

ČTĚTE TAKÉ:KOZLŮV HASIČSKÝ POČIN: Zásah ve dvacetimetrové výšce

Člun jako výraz díku

Na co jsou brandýští hasiči neobyčejně hrdí, to je motorový člun Marine 16Y pro šest osob. Slouží k likvidaci ekologických havárií na Labi, a protože je vybaven stacionárním sonarem, i k hledání utopených. Osvědčil se loni, kdy za jeho pomoci hasiči lokalizovali a našli oběť vodního živlu najít hluboko pod hladinou.

„Člun jsme získali asi před pěti lety. Tehdy se nám podařilo s plošinou zachránit velké hodnoty v areálu jedné firmy,“ dozvídáme se od starosty SDH. „Dali nám ho sponzorským darem jako výraz ocenění výkonu našich členů zásahového družstva.“

Zásahy jsou to nejdůležitější

Kromě toho, že členové SDH jsou v Brandýse při pořádání takřka všech kulturních akcí, věnují se samozřejmě také požárnímu sportu. Nejenže každoročně pořádají „svůj“ Wimmerův memoriál, letos již v sedmnáctém ročníku, ale účastní se samozřejmě i dalších soutěží v místních přeborech. Zde staví po jednom družstvu mužů i žen a dvě až tři družstva mládeže.

„Na této úrovni se držíme na předních místech, ale na vyšší soutěže nepomýšlíme,“ uzavírá starosta SDH Jaroslav Kamenický. „Limituje nás zařazení jednotky, která musí držet pohotovost, a to je pro nás prioritní.“

VÍT ŘEZÁČ