Zdroj: DENÍK/ Dimír Šťastný
Pražské synagogy.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Michelská synagoga postavená po roce 1730 je zřejmě jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických objektů, jež se v této čtvrti nacházejí, a současně jedna z mála předměstských synagog, jež nebyly za okupace zničeny.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Ve starší části se nacházela modlitebna s galerií pro ženy (na snímku), v novější byl byt kantora a správce synagogy. Objekt sloužil potřebám nejen michelské, ale i nuselské, vršovické a podolské židovské komunity.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Košířská synagoga byla vybudována z křídla usedlosti Popelka pro potřeby košířské židovské náboženské obce. Bohoslužby se zde konaly až do začátku 2. světové války, později byla adaptována na byt.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Smíchovská synagoga má jako jediná ze synagog na území Prahy funkcionalistický vzhled, vděčí za něj přestavbě architektem Leopoldem Ehrmannem v roce 1931. V 50. letech se stala skladem blízké továrny Tatra Smíchov.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Tento způsob užívání budově nesvědčily a v roce 1986 bylo dokonce rozhodnuto o její demolici, které se však podařilo zabránit. Nápis nad podloubím znamená v hebrejštině „Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin…"
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Libeňská židovská obec byla druhým nejvýznamnějším židovským centrem na území dnešní Prahy. Dnes již neexistující libeňské ghetto se rozkládalo mezi dnešními ulicemi Voctářovy, Koželužské a Vojenovy a již zaniklých Jirchářské a Kožní.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Nová libeňská synagoga byla dostavěna r. 1858 v novorománském slohu s orientálními prvky. Samotná stavba je monolitní, relativně jednoduchá, jednopatrová, zakončena sedlovou střechou. Fasáda měla původně daleko bohatší štukování.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Karlínská synagoga byla postavena v novorománském slohu v roce 1861 pro místní zámožnou židovskou komunitu, neboť Karlín, německy Karolinenthal, byl převážně industriálním a komerčním městem, a mnoho bohatých továrníků a obchodníků zde byli právě Židé.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války. Po ní byla modlitebna navrácena pražské židovské obci, ale v roce 1950 ji obec odprodala Československé církvi husitské, která budovu stavebně adaptovala pro své bohoslužebné účely a využívá ji dodnes.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Synagoga v městské části Holešovice-Bubny byla postavena po roce 1894 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, poté byla využita jako skladiště.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Po roce 1990 byla zrekonstruována a nyní je zde soukromý klub Avion.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Jeruzalémská synagoga je největší a nejmladší synagoga v Praze. Byla postavena v letech 1905 až 1906 v maurském a secesním slohu, jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny během asanace pražského židovského ghetta.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví"
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Zatímco střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: „Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Podle legendy byl Golem uložen za těmito dveřmi na půdě Staronové synagogy. Od té doby se sem nesmělo vstupovat, povolení k průzkumu bylo uděleno jen dvěma lidem - v roce 1920 jej neúspěšně hledal Egon Erwin Kisch. v 80. letech 20. století Ivan Mackerle.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Důvod výstavby Vysoké synagogy s vchodem v prvním patře byl patrně také ten, že Židovské město bylo v minulosti až pětkrát do roka zaplavováno povodněmi a mnoho starších synagog v této lokalitě mělo podlahy často zatopeny a nebylo je možno využívat.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Klausová synagoga je dosud největší synagogou v prostoru bývalého pražského ghetta a zároveň jediný zdejší dochovaný příklad raně barokního slohu.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dříve na jejím místě stál komplex dvou synagog a školy. Podle těchto malých budov (latinsky claustrum) získalo místo své jméno a když po velkém požáru ghetta v roce 1689 stavěli jednu velkou synagogu, jméno jí zůstalo.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Během asanace pražského ghetta zůstala ušetřena, na rozdíl od Cikánovy, Velkodvorské a Nové synagogy, a stala se tak jedinou zdejší ukázkou raně barokní architektury.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Pinkasova synagoga je druhou nejstarší dochovanou synagogou v Praze. Byla postavena v první polovině 16. století. V současné době je spravována Židovským muzeem v Praze a slouží jako památník přes 80 000 českých Židů, kteří zahynuli během holokaustu.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
V prvním patře Pinkasovy synagogy se nachází expozice dětských kreseb z Terezína. Ty vznikaly v rámci hodin kreslení, vedených Friedl Dicker-Brandeisovou (1898–1944). Kreseb se dochovalo ukrytých v Terezíně na půdě přibližně 4.500 kusů.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Španělská synagoga je nejmladší synagogou na pražském Josefově. Byla postavena v maurském slohu. Původně na jejím místě stávala pravděpodobně nejstarší pražská synagoga, známá jako Stará škola (Altschul).
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Protože v 19. století již nedostačovala svou kapacitou, byla roku 1867 Stará škola stržena a již o rok později nahrazena Španělskou synagogou, která za své jméno vděčí zřejmě stylu, inspirovanému španělskou islámskou architekturou.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
V roce 1935 byla k synagoze přistavěna podle projektu architekta Karla Pecánka funkcionalistická budova, která do druhé světové války sloužila jako nemocnice. Synagoga zde měla vestibul a zimní modlitebnu a v této podobě zůstala dodnes.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Maiselova synagoga byla postavena na sklonku 16. století na podnět významného mecenáše pražské židovské obce Mordechaje Maisela. Během své existence byla několikrát přestavěna a nyní je v novogotickém slohu.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Toto novogotickou podobu ji dal na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s asanační přestavbou Josefova architekt Alfred Grotte a synagoga si ji podržela dodnes.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií českých Židů od počátků osídlení až po dobu osvícenství (včetně interaktivních prvků zprostředkovávajících staré hebrejské tisky nebo model Josefova před asanací).
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko