Jeruzalémská synagoga. Ilustrační foto.

Jeruzalémská synagoga. Ilustrační foto.

Zdroj: DENÍK/ Dimír Šťastný

Pražské synagogy.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Michelská synagoga postavená po roce 1730 je zřejmě jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických objektů, jež se v této čtvrti nacházejí, a současně jedna z mála předměstských synagog, jež nebyly za okupace zničeny.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Ve starší části se nacházela modlitebna s galerií pro ženy (na snímku), v novější byl byt kantora a správce synagogy. Objekt sloužil potřebám nejen michelské, ale i nuselské, vršovické a podolské židovské komunity.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Košířská synagoga byla vybudována z křídla usedlosti Popelka pro potřeby košířské židovské náboženské obce. Bohoslužby se zde konaly až do začátku 2. světové války, později byla adaptována na byt.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Smíchovská synagoga má jako jediná ze synagog na území Prahy funkcionalistický vzhled, vděčí za něj přestavbě architektem Leopoldem Ehrmannem v roce 1931. V 50. letech se stala skladem blízké továrny Tatra Smíchov.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Tento způsob užívání budově nesvědčily a v roce 1986 bylo dokonce rozhodnuto o její demolici, které se však podařilo zabránit. Nápis nad podloubím znamená v hebrejštině „Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin…"

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Libeňská židovská obec byla druhým nejvýznamnějším židovským centrem na území dnešní Prahy. Dnes již neexistující libeňské ghetto se rozkládalo mezi dnešními ulicemi Voctářovy, Koželužské a Vojenovy a již zaniklých Jirchářské a Kožní.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Nová libeňská synagoga byla dostavěna r. 1858 v novorománském slohu s orientálními prvky. Samotná stavba je monolitní, relativně jednoduchá, jednopatrová, zakončena sedlovou střechou. Fasáda měla původně daleko bohatší štukování.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Karlínská synagoga byla postavena v novorománském slohu v roce 1861 pro místní zámožnou židovskou komunitu, neboť Karlín, německy Karolinenthal, byl převážně industriálním a komerčním městem, a mnoho bohatých továrníků a obchodníků zde byli právě Židé.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války. Po ní byla modlitebna navrácena pražské židovské obci, ale v roce 1950 ji obec odprodala Československé církvi husitské, která budovu stavebně adaptovala pro své bohoslužebné účely a využívá ji dodnes.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Synagoga v městské části Holešovice-Bubny byla postavena po roce 1894 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, poté byla využita jako skladiště.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Po roce 1990 byla zrekonstruována a nyní je zde soukromý klub Avion.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Jeruzalémská synagoga je největší a nejmladší synagoga v Praze. Byla postavena v letech 1905 až 1906 v maurském a secesním slohu, jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny během asanace pražského židovského ghetta.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví"

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Zatímco střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: „Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Podle legendy byl Golem uložen za těmito dveřmi na půdě Staronové synagogy. Od té doby se sem nesmělo vstupovat, povolení k průzkumu bylo uděleno jen dvěma lidem - v roce 1920 jej neúspěšně hledal Egon Erwin Kisch. v 80. letech 20. století Ivan Mackerle.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Vysoká synagoga stojí na snímku vlevo od Staronové, kam ústí tři vysoká okna. Mimo tří oken na severní straně byla také dvě okna na východní, směrem do (dnes již neexistující) uličce V kolnách (zanikla během asanace).

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Důvod výstavby Vysoké synagogy s vchodem v prvním patře byl patrně také ten, že Židovské město bylo v minulosti až pětkrát do roka zaplavováno povodněmi a mnoho starších synagog v této lokalitě mělo podlahy často zatopeny a nebylo je možno využívat.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Klausová synagoga je dosud největší synagogou v prostoru bývalého pražského ghetta a zároveň jediný zdejší dochovaný příklad raně barokního slohu.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Dříve na jejím místě stál komplex dvou synagog a školy. Podle těchto malých budov (latinsky claustrum) získalo místo své jméno a když po velkém požáru ghetta v roce 1689 stavěli jednu velkou synagogu, jméno jí zůstalo.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Během asanace pražského ghetta zůstala ušetřena, na rozdíl od Cikánovy, Velkodvorské a Nové synagogy, a stala se tak jedinou zdejší ukázkou raně barokní architektury.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Pinkasova synagoga je druhou nejstarší dochovanou synagogou v Praze. Byla postavena v první polovině 16. století. V současné době je spravována Židovským muzeem v Praze a slouží jako památník přes 80 000 českých Židů, kteří zahynuli během holokaustu.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

V prvním patře Pinkasovy synagogy se nachází expozice dětských kreseb z Terezína. Ty vznikaly v rámci hodin kreslení, vedených Friedl Dicker-Brandeisovou (1898–1944). Kreseb se dochovalo ukrytých v Terezíně na půdě přibližně 4.500 kusů.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Španělská synagoga je nejmladší synagogou na pražském Josefově. Byla postavena v maurském slohu. Původně na jejím místě stávala pravděpodobně nejstarší pražská synagoga, známá jako Stará škola (Altschul).

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Protože v 19. století již nedostačovala svou kapacitou, byla roku 1867 Stará škola stržena a již o rok později nahrazena Španělskou synagogou, která za své jméno vděčí zřejmě stylu, inspirovanému španělskou islámskou architekturou.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

V roce 1935 byla k synagoze přistavěna podle projektu architekta Karla Pecánka funkcionalistická budova, která do druhé světové války sloužila jako nemocnice. Synagoga zde měla vestibul a zimní modlitebnu a v této podobě zůstala dodnes.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Maiselova synagoga byla postavena na sklonku 16. století na podnět významného mecenáše pražské židovské obce Mordechaje Maisela. Během své existence byla několikrát přestavěna a nyní je v novogotickém slohu.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Toto novogotickou podobu ji dal na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s asanační přestavbou Josefova architekt Alfred Grotte a synagoga si ji podržela dodnes.

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií českých Židů od počátků osídlení až po dobu osvícenství (včetně interaktivních prvků zprostředkovávajících staré hebrejské tisky nebo model Josefova před asanací).

Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko

NEJNOVĚJŠÍ VIDEO Z REGIONU
Předvolební debata Deníku na letišti s pražskými lídry politických stran
DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdroj: Redakce