„Když jsem před prosincovým losem viděl potenciální soupeře Sparty, hned mě napadlo, že by mohla narazit na Rostov," tvrdí.
Rostov, to byl pro Lengyela rok a půl života a velké finále jeho ruské kapitoly. Mimochodem, hrával i v Krasnodaru, kde sparťané před rokem načali jarní jízdu Evropskou ligou. „Loni jsem favorizoval Krasnodar, letos radši jen opatrně říkám, že Sparta má šanci."
Čtěte také: Plíživá revoluce. Český fotbal koketuje s videem, zatím v off-line režimu
Co ji v Rostově čeká?
Myslím, že si kluci nestihnou užít půvaby širokého Donu jako já. (usmívá se) Kolem něj se v Rostově všechno točí: stačí popojet pár kilometrů za město, pronajmete si daču a můžete třeba vyrazit na ryby.
Taky jste chytal?
Já je spíš jedl. Zpětně si říkám, že Rostov byla po Krasnodaru druhá nejlepší volba. Rostovu se přezdívá banditskij gorod, město banditů, ale já ho takhle nepoznal. Nebylo to tam špatné.
Ale neodcházel jste odtud v nejlepším.
První rok se mi povedl, druhý půlrok byl na nic. Vyměnil se trenér i spousta hráčů a chtěli mě poslat do Machačkaly. Jen si to představte, bláznivý Dagestán!
Co vy na to?
Já to odmítl a pak jsem musel trénovat sám, na férovku mě chtěli z Rostova vyštvat. Navíc klub dlužil výplaty za několik měsíců, takže jsem byl rád, že jsem se koncem srpna 2010 mohl vrátit domů do Budějovic.
Teď děláte v tamním Dynamu asistenta u juniorky.
Pozor, Rostov pořád na dálku sleduju. Za mě se bojovalo o padáka, ale na podzim Selmaši hráli Ligu mistrů! Třetí místo ve skupině s Bayernem bylo fajn.
Pozoruhodný progres. Mimochodem, jak se v praxi projevuje, že klub vlastní Rostovská oblast?
V Rusku je to normální: třeba Kubáň Krasnodar, kde jsem hrál, vlastní taky kraj. Upřímně, je to trochu problém. Se vším se čeká na gubernátora, než něco podepíše, což je nepříjemné například v souvislosti s penězi. Oblasti si kluby drží a nechtějí je prodat potenciálním sponzorům, kteří pak odmítají dávat do fotbalu peníze.
Psali jsme: Dočkal měl nadstandardní nabídku z Číny: Ale načasování by bylo nevhodné
Čím to, že jste v Rusku vydržel skoro sedm let?
Sám nevím. Přitom když jsme s brankářem Tondou Kinským v Praze poprvé nastupovali do letadla, říkali jsme si: Snad tam zvládneme aspoň rok. První zastávka v Saturnu nevyšla, v Krasnodaru mi bylo krásně a pak přišel Rostov. Nejdřív ráj, potom peklo. Prostě Rusko.
Vrátil jste se tam někdy?
Každý rok se na to chystám, ale zatím nebyl čas. Nejsem na památky, nepotřebuju do Moskvy ani do Petrohradu, ale do Krasnodaru bych vyrazil hned.
Nechat se pohostit?
Přesně! Ne všichni Rusové vám hned otevřou náruč, ale když si tam najdete opravdové přátele, je to na celý život.
Koho jste si našel vy?
Nikdy nezapomenu na taxikáře Ararata, fajn chlapíka původem z Arménie. Jezdil tragickým žigulem a pořád musel větrat, měl v autě pokaždé 40 stupňů. Byl mi po ruce, kdykoliv jsem potřeboval, a doma mě hostil: tři druhy salátu, šašliky… Neblbni, vždyť nemáš peníze, bránil jsem se.
Co on na to?
Romane, na chleba a vodku bude vždycky!
Trochu jsme zamluvili fotbal. Postoupí Sparta přes Rostov?
Proč ne? Ale Rostov jí nic nedá zadarmo, loňský příběh Krasnodaru ho musí varovat. V prvním zápase čekám spíš šachovou partii, pointa přijde až za týden v odvetě na Letné. Nebo myslíte, že ne?
Nepřehlédněte: Konec ve Spartě? Lafata s další smlouvou nepočítal: Těší mě, že zůstávám