Už se zdálo, že český fotbal přišel o jednoho úspěšného trenéra. Ale „starý dobrý“ Vlastimil Petržela je zpátky. Tradičně kritický, náročný, ale i zapálený.

„Nedokážu ani popsat pocity, které jsem prožíval, když jsem šel z prvního tréninku Žižkova. Cítil jsem se volný a nespoutaný, šťastný. Ze všeho kolem jsem měl radost,“ chrlil ze sebe.

Fotbal opět na prvním místě

„Volal jsem manželce Zuzce, jak mi svět najednou připadá nádherný, jak se doslova vznáším. Ale ona mě hned sprdla výčitkou, že je u mě fotbal zase na prvním místě. Poznala to i po telefonu,“ usmál se kouč, který má jediný úkol, vrátit Žižkov zpět mezi elitu.

Na turnaji v Čelákovicích jeho tým sice skončil poslední – čtvrtý, přesto je spokojen, že si mohl vyzkoušet řadu prvků. A řadu možných posil. Žižkov testuje zástup volných a zkušených třicátníků: Pavla Mareše, Adama Petrouše a Richarda Culka. Se všemi se Petržela v minulosti už potkal, se všemi má blízký vztah. Všechny sám obvolal.

Nezůstanou jen ze známosti

A sami hráči se netají, že chtějí pomoct nejen Viktorce, ale i trenérovi. „Jde v první řadě o Žižkov, ale nezapomínám, že mě Vlasta Petržela přivedl do velkého fotbalu. Cítím určitý vděk,“ řekl třeba Adam Petrouš, momentálně volný hráč. „Trenér mi zavolal, tak jsme tady. Snad zůstanu,“ dodal dvaatřicetiletý stoper.

Zadarmo může přijít i Mareš. V Jihlavě měl dohodu, že když klub nepostoupí, nebude mu bráněno.

A Culek? „Pořád se ke mně hlásí, je to vlastně takový rodinný přítel. To, že je tady, byla vlastně obrovská náhoda. Byl naposled v FC Brusel, když jsme se potkali, mé nabídce se smál, preferoval ještě zahraničí, ale je tady,“ usmál se Petržela.

Jasno o smlouvě zatím nemá ani jeden ze zkušených defenzivních matadorů. „Ze známosti si je tu ale nenechám,“ ubezpečil kouč. „Třeba Adam Petrouš má nadváhu, chybí mu rychlost, musí máknout.“

Potřebuje dříče

Žižkov přebudovává tým, selektuje, hledá. „Vždyť na tréninku máme třicet sedm hráčů, to je příšerné. Nejhorší je, že všichni by chtěli hrát špílmachry. My ale potřebujeme bojovníky, dříče. Máme dobrou brankářskou dvojici,“ rozpovídal se Petržela.

Během zápasů se vrátil do starých kolejí. Rozdával pokyny a nebral si servítky: „Nehraj to z první, když to neumíš. Ježiš, netoč se s tím. Nebuď zbrklej,“ kritizoval hráče. Ale i chválil. „Bohužel, těch momentů nebylo příliš,“ pravil zamyšleně.