Kliknutím zvětšíte
Od koho přišel impuls, abyste opustil Eden?
Brankáře má ve Slavii na starosti Milan Veselý. Po prvních trénincích určil, kdo bude jednička a kdo dvojka. Bavili jsme se spolu a poradil mi, abych šel na hostování a byl víc vytížený.
Nezaslechl jste opačný názor?
Hodně lidí se ptalo, jestli jsem se nezbláznil. (směje se) Vždyť Slavia bude vyhrávat a Bohemka usilovat o každý bod.
Co jste jim odpovídal?
Že jsem takový brankář před i po. Už dávno nejsem talent, nejlepší roky bych ale měl mít před sebou. Vezměte si Martina Vaniaka nebo Jardu Blažka. Oba byli skvělí i po čtyřicítce.
A vyrazil jste na své čtvrté hostování. Právě Jaromír Blažek o místě svého prvního titulu (Slavii) nehovoří v dobrém. Vy křivdu necítíte?
Slavia je vyhlášená gólmanskou školou. Podívejte se po Česku, kde jsou její brankáři všude rozesetí. Do Edenu jsem přišel ve čtrnácti z Chebu. Jsem jí vděčný, křivdu jsem nikdy necítil a vztah k ní neztratil.
Ani ve chvíli, kdy vám dlužila peníze?
Samozřejmě bylo nepříjemné, když Slavii sužovaly finanční problémy. Žil jsem v podnájmu, čekal na každou výplatu a první přišla za tři měsíce… Jedna věc je ale láska ke klubu a druhá peníze.
Stačil by jeden podběhnutý centr, vyvrknutý kotník a mohl jste stát v brance sešívaných. Neměl jste víc bojovat?
Bojoval jsem celý podzim. Jirka Pavlenka chytá lépe a lépe. Musel jsem se smířit s pozicí dvojky. Bylo to sice těžké, ale pomáhal jsem.
Fanoušci Slavie i Bohemians vás mají rádi. Jak to děláte?
Myslíte? To mě těší. Snažím se být normální. Nikdy mě nenapadlo hrát si na primadonu. Nejvíc mě vždycky motivovaly řeči o nadlidech… Veškeré vyvyšování se nad soupeře. Nikdy jsem neměl problém zatleskat fanouškům Bohemky, když jsem hrál za Slavii a naopak.
Do Plzně a Sparty byste ale prý nešel. Proč?
V životě jsem nic podobného neřekl. Jsme profesionálové, sportovní život je krátký. Chápu, že fandové ctí jeden klub, a vážím si toho. My ale nevíme, kde budeme za pět let. Momentálně jsem ovšem viděl jen dvě možnosti.
Pochvaloval jste si, že prostředí na Bohemce znáte. Počítejte se mnou: jiní trenéři, většina spoluhráčů…
Stadion je stejný, fanoušci taky, řekl bych, že i filozofie klubu. Trenér Koubek v době, kdy jsem byl v Ďolíčku, zrovna působil na Slavii. Tehdy jsme se spolu bavili a mluvil o mém návratu.
I teď o vás stál?
Vyhovuje mi, že ve své kariéře také chytal. Nevím proč, ale brankáři se snáz pochopí.
Třeba i vy a Jiří Pavlenka?
Vytvořili jsme spolu dobrou dvojici a žádné klacky pod nohy si nikdy neházeli. Neexistuje gólman, se kterým bych nevycházel.
A trenér? Mají ligoví koučové nějaký společný rys?
Vždycky jde o silné osobnosti a vůdčí typy. Každý z nich se ale chová jinak. Některý s vámi mluví, druhý méně. Poznal jsem moře trenérů, s žádným jsem ale neměl problém.
Musel jste v Bohemce hodně slevit?
Samozřejmě je rozdíl ve stáří a komfortu stadionu, kvalitě kádru… V obou klubech působí ale lidé, kteří dělají fotbal naplno a snaží se týmu vytvořit nejlepší podmínky.
Vraťme se na začátek sezony. Prohra v Tallinnu vás stála místo v brance. Ani tehdy jste necítil nespravedlnost?
Nešlo o dobrý začátek. V Evropské lize mám skóre 1:6, což není na chlubení. Jděte pryč s křivdou. Šlo o zkušenost, která se jednou třeba zúročí.
Jak, o tom jste mohl na lavičce dlouho přemýšlet. Těžké období?
Velmi nepříjemné. Všichni čekali, že budeme vyhrávat, jenže my schytávali jen samé políčky.
S trenérem Šilhavým dorazil do Edenu spasitel. Co změnil, že jste přes noc vyhrávali?
Trenér přinese impuls, ostatní je na hráčích. Potřebovali jsme se čehokoli chytnout. Mezi ranou do tyče a do šibenice je jen pár milimetrů. Najednou jsme měli štěstí a výsledky přišly.
Pod palbou střel často excelujete, bez ní přicházejí chyby. V čem je zakopaný pes?
Výkon brankáře závisí na soustředění. Ani na vteřinu si nesmíte říct, že je hotovo. Jedna střela může rozhodnout. Odchytal jsem ale spoustu dobrých a špatných zápasů takzvaně o jednom zákroku. Hlava mi říká, že se dovedu koncentrovat. Co já vím, třeba mi ale lže.
Do prvního jarního kola jste málem nenastoupil. Jak vážné bylo vaše zranění ruky?
Když mi v přípravě soupeř přišlápl ruku, myslel jsem si, že mám po kariéře. Hrozně mě bolela a navíc otekla. Postupem času mě doktoři a maséři dali dohromady. Rozhodovali jsme se, jestli mám jít chytat, já ale věděl, že už do branky musím.
Ještě vás zranění limituje?
Už ne.
Nastupovali jste na Letné. Všichni klokani bojovali o záchranu, jen vy na dálku o Ligu mistrů. Uvědomoval jste si to?
To jsou teda konstrukce! (směje se) Je ale pravda, že mi už dlouho nepřálo tolik slávistů nulu.
Cítil jste zvýšenou motivaci?
Každý zápas chci vyhrát, v Jihlavě i na Spartě. Zvýšená motivace by mi jen uškodila. Uvědomoval jsem si, že Bohemka na Letné vyhrála naposledy v sezoně 1996-1997. Chtěl jsem udělat radost fanouškům, bohužel nepřišla. I když jsme k bodu měli blízko.
Možná proto, že jste stál při střele Aleše Čermáka o krok vpředu?
Nebylo to o kroku, ale o nešťastném poskoku. Když jsem měl vyskočit, byl jsem přibitý k zemi. I když Aleš trefil míč neskutečně, ten gól si trochu vyčítám. Měl jsem stát na špičkách.
O co hraje Bohemka? O záchranu?
Osmnáct bodů není zas tak málo. Hrajeme o rychlou záchranu a pak o posun do středu tabulky.
K němu potřebujete v sobotu bezpodmínečně porazit Slovácko. V dalších dvou kolech zamíříte ven a pak doma přivítáte mistrovskou Plzeň.
Nejde o snadnou sérii. Doma musíme porazit kdykoliv kohokoliv. Tím spíš, že jsme na Spartě nebodovali a náš dobrý výkon už nikoho nezajímá.
Připravujete se teoreticky na zápasy? Jste schopný říct, kam, který útočník Slovácka nejraději umístí svou střelu?
Teoretická příprava je všude jiná. Na Slavii nám v den zápasu ukázali dvě standardky a penalty. V Bohemce dostaneme do mailu sestřihy. Můžeme se podívat na všechno: centry, střely i rohy.
Který přístup vám víc vyhovuje?
Videa jsem si poctivě prohlédl. Beru je jako užitečnou pomůcku. Na každém utkání je ale krásné, že se nedá dopředu zrežírovat.
O čem bude souboj se Slováckem? O bojovnosti?
Bojovnost nám nechybí, horší je to s góly. Jako první potřebujeme najít střelce. Platí pro nás totéž, co pro Slavii: jedna branka může nastartovat vítěznou jízdu celým jarem.
Díváte se na duely ještě slávistickou optikou? Ve středu 15. března hrajete s Plzní. A vy můžete pomoct.
Tak daleko nekoukám. Zopakuju jen to, že doma musíme porazit kdykoli kohokoli.
Kde budete 6. května, kdy do Ďolíčku dorazí červenobílí?
Na tribuně. Už se nebude spekulovat, všechno je smluvně ošetřené. Nebojím se, že by můj parťák Tomáš Fryšták zápas nezvládl.
Komu budete fandit?
Horší otázku nemáte? (směje se) Fandit budu Bohemce. Každý musí pochopit, že se nemůžu připravovat s klukama v jedné kabině a pak do ní přiběhnout celý rozesmátý, že třeba prohráli. Nebo přijít smutný po vítězství.
Přemýšlíte, co bude po sezoně?
Moje hostování je podepsané na půl roku. Co se pak stane, je ve hvězdách. Třeba dostane Jirka Pavlenka zahraniční nabídku, nebo mě bude chtít Slavia prodat. To teď ale neřeším a chci být co nejprospěšnější Bohemce.
Čtěte také: Ze svatby na pohřeb. Sparta zamává Evropě, bez Dočkala!
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
