Kliknutím zvětšíte
Vybavujete si 1. října 1987 a s ním poslední vystoupení Bohemians v Poháru UEFA?
Mlhavě. Vím, že jsme hráli s Beverenem. Na porážky se ale raději zapomíná, vzpomíná se na lepší zápasy a období.
Z legendární sezony 1982-83?
Tehdy jsme měli velmi dobře poskládaný tým, hráli jsme rychlý a kombinační fotbal. A hlavně vždycky na tři útočníky.
A vedle titulu slavili i postup do semifinále Poháru UEFA?
Škoda losu. Kdybychom dostali Porto nebo Craiovu, mohli jsme jít dál. Anderlecht ale neměl konkurenci.
Vaše první myšlenky směřují k semifinále?
Největší zážitek bylo pro nás dvojutkání s Dundee, které patřilo mezi nejlepší skotské týmy. Doma jsme na blátivém terénu vyhráli 1:0. V odvetě jsme se nedostali za půlku. Centry, přímé kopy, rohy… Doteď nevím, jak jsme je uhlavičkovali.
Říká třetí nejlepší střelec pohárové historie Bohemians…
Vážně? Toho si vážím. Slyším to ale poprvé.
Víte, kterému mužstvu jste dal dvě branky?
Györu, na sezonu si ale už nepamatuji.
Šlo o první kolo Poháru UEFA sezony 1985-86.
Aha, venku jsme prohráli 1:3 a odvetu kvůli problémům s diváky museli hrát 300 kilometrů od Prahy. Vedení vybralo Bratislavu. Přijeli jsme na Tehelné pole, kde bylo 25 tisíc diváků a z toho dvě třetiny Maďarů.
Peklo v hledišti a drama na hřišti?
Přesně tak. Dvě minuty před koncem jsme potřebovali dát gól. Do šestnáctky šel Standa Levý a byla na něj penalta. Měl jsem ji kopat já, nebo Petr Janečka. Koukal jsem se okolo a on se někam ztratil. (směje se)
Nechtělo se vám?
No… Naštěstí jsem dal. Sebevědomí mi ale vyletělo. V prodloužení na mě letěl centr a já hlavou rozhodl.
Vraťme se k titulu. Antonín Panenka tvrdí, že jich mělo být víc. Souhlasíte?
O tom jsem přesvědčený. Měly být minimálně tři. Trenér Pospíchal má jistě velké zásluhy. Držel nás ale stále pod psychickým tlakem, nikdy nezvolnil.
Dokážete to ve své trenérské praxi?
Snažím se o to. Nejhorší je pro fotbalistu, když ho urážíte. Kritika je v pořádku, ale musí mít svou mez. Hlavně je třeba na každého jinak působit. Nejde o stádo, jeden kluk by prokopl kámen a druhý je technický.
Do Ďolíčku jste se vrátil k juniorce. Srdeční záležitost?
Bohemku nemůžu odmítnout na žádné úrovni. A navíc má práce s mladými vždycky smysl.
Mohou se klokani na svou juniorku spolehnout? Vidíte v ní budoucí ligové hráče?
Je to jako všude, liga se asi bude týkat tak třech hráčů.
Vladimír HruškaNarodil se 2. srpna 1957 v Praze. Fotbalový útočník odehrál za československou reprezentaci tři zápasy a vstřelil jednu branku. Největších úspěchů dosáhl v Bohemians, kde v sezoně 1982-83 slavil mistrovský titul i postup do semifinále Poháru UEFA. S pěti góly jde o tře-tího nejlepšího střelce evropské historie klokanů.
Včetně gólového útočníka?
Roman Artemuk má předpoklady stát se kanonýrem. Už jen svou rychlostí je schopný vznést zmatek do obrany. Musí ale zapracovat na výběru místa. Nebude to hned, potřebuje čas.
Jak vnímáte gólový půst áčka?
Chápu, že trenéři chtějí hrát vzadu na nulu. Osobně jsem raději zastáncem výsledku 2:2 než 0:0. Chybí větší odvaha. Útočník je jen zakončovatel. Ke své práci potřebuje rychlostní typy záložníků.
K MOL Cupu. Je pro aspiranty na záchranu soutěž důležitá?
Kluci se potřebují chytit. Konečně mohou jít na plac s čistou hlavou. Pokud se jim podaří vyhrát, získají potřebné sebevědomí pro záchranářský duel s Jihlavou.
Co se musí sejít, aby Ďolíček slavil?
Každé domácí utkání je pro Bohemku výhodou. Přijdou fantastičtí diváci, kteří povzbuzují, a hráči musejí odvést ne sto procent, ale dvě stě. A takový výkon by měl stačit. (směje se)
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
