Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Tak už jistě na tribuně. Přesto by Patrik Berger ještě rád oslavil titul se Spartou. „Pokud bych neskončil, je otázkou, zda bych při tom mohl být na trávníku,“ řekl v rozhovoru pro klubový web. Mistrovskou trofej získal jen v německém Dortmundu 1996…

Konzultoval jste svůj krok s lékaři?

Po operaci mi doktor řekl, že vše běží podle plánu. Byl pozitivní, ovšem dodal, že zaručit už nic nemůže. Bolelo to, nemělo smysl, abych pokračoval.

Jak se loučíte se Spartou?

Jen v tom nejlepším! Tak to má být, tady jsem s kariérou začal, tady jsem ji zakončil.

Škoda, že se nerozloučíte na trávníku.

Představoval jsem si to jinak. Ale tohle nenaplánujete.

Trpěl jste poslední dobou při sledování spoluhráčů na hřišti?

Když vidíš kluky, jak chodí ven trénovat, a ty zůstáváš na masáži. Jak si obléknou dres a jdou na plac… V tu dobu jsem si ještě neuvědomoval, že se nevrátím. Měl jsem individuální plán a nebyl na stadionu každý den. Jinak by to na mě asi zanechalo stopy.

Vzpomenete si přesně, v jakém zápase jste naposledy kopl do míče jako profesionální fotbalista?

Myslím, že to bylo na Panathinaikosu… Nebo ne?

Ne, ne, ještě jste hrál ligu v Příbrami.

No jó! Nahrával jsem Vencovi Kadlecovi na gól. Takže já vlastně skončil asistencí, to není špatný, ne?

A poslední ligový gól si vybavujete?

To vím přesně, na konci jara v Boleslavi. Tam jsme si zajistili předkolo Ligy mistrů.

Jste rád, že jste se po bohaté kariéře v zahraničí vrátil ještě do Česka?

Mohl jsem ještě rok hrát v Anglii, ale… Nelituju. Za ten rok, co jsem byl denně v kabině, jsem poznal hodně nových kluků, zažil spoustu srandy. Vrátil jsem se do doby, kdy jsem do velkého fotbalu nakoukl. Zažil jsem klasická soustředění, srandičky v kabině… To venku úplně není.

Jaký moment bohaté kariéry budete nejvíc vzpomínat?

Nemyslím, že by se dal vypíchnout jeden okamžik. V Liverpoolu jsem strávil sedm let, vyhrál šest různých pohárů. To byl můj vrchol.