VYBRAT REGION
Zavřít mapu

DVA POHLEDY: Základní dávka pro všechny a už nic navíc?

Praha - Necelých šestnáct tisíc korun (560 euro) každému Finovi. Taková je v přepočtu suma, kterou navrhuje severská země vyplácet všem svým občanům, pokud přistoupí k reformě systému sociálního zabezpečení. Lidé nebudou dostávat žádné jiné kompenzace, jednou za měsíc jim prostě od státu přijde daná suma a ta bude pro všechny stejná. Ve Finsku se takový způsob zabezpečení občanů zkouší, v Nizozemsku se testování má spustit v nejbližších dnech, v opatrnějších zemích se o něm začíná mluvit, ve Švýcarsku už ho v referendu zamítli. U nás už padly první odhady sumy, kterou by český občan dostával měsíčně od státu: zhruba čtyři tisíce korun. Dostával by ji každý, ať pracuje či ne, ať je zdravý či chromý.

7.1.2017
SDÍLEJ:

Peníze. Ilustrační foto. Foto: archiv

Smyslem takové dávky by bylo poskytnout základní zajištění příjmu každému třeba i tomu, kdo vědomě pracovat nechce. A zbavit se složitého systému sociálních dávek, příspěvků, příplatků a zvýhodnění s celou obrovskou administrativní zátěží.

VLASTIMIL TLUSTÝporadce Pirátů, bývalý ministr za ODS
Vlastimil Tlustý.

MICHAELA MARKSOVÁministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)
Michaela Marksová.

 

1. Mohlo by zavedení nepodmíněného základního příjmu pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a jednoduššímu systému sociálních dávek? Souhlasíte s tím, aby možnost takového zabezpečení byla, podobně jako ve Finsku či v Nizozemsku, testována i v Česku?

Ověření v rámci pilotního projektu samozřejmě podporuji. Nepodmíněný základní příjem (NPZ) byl jedním z pilířů reforem, které jsem spolu se slovenským europoslancem Richardem Sulíkem a ekonomy zpracoval v roce 2003 v rámci volebního programu ODS „Modrá šance". Zavedení NPZ s naprostou jistotou přinese zvýšení zaměstnanosti a výrazné zjednodušení sociálního systému, protože není alternativou k vlastní práci, jako je tomu u dnešních sociálních dávek, kdy leckdo dospěje k závěru, že je lépe nepracovat.

O testování v ČR zatím neuvažujeme. Existují různé varianty nepodmíněného příjmu, někdy jako náhrada systému sociálních dávek, někdy jen jako jeho doplnění. Mně se ale pořád zdá lepší systém adresných dávek třeba u zdravotně postižených nebo lidí v nestandardních životních situacích si musíme být jisti, že jsou opravdu dostatečně zabezpečeni.

 

2. Komu by zavedení mělo nejvíce pomoci a komu by naopak mohly vzniknout problémy?

NZP nahrazuje všechny sociální dávky, které nejsou vázány na zdravotní stav občana. To umožňuje zásadní snížení nákladů na výplatu sociálních dávek. Hlavními přínosy jsou obnovení motivace k práci, zvýšené příjmy domácnosti, zvýšené příjmy státu, omezení byrokracie, likvidace prostoru pro zneužívání nezdravotních sociálních dávek, ochrana trhu práce před levnou zahraniční prací, protože NZP je pouze pro občany země, a nakonec vytvoření systému podpory studujících starších 18 let, neboť plná výše nepodmíněného základního příjmu je vyplácena všem od dosažení dospělosti.

To je těžké říci jsem zvědavá na výsledky experimentu z jiných zemí. Naše společnost je společností etiky práce. Pracovat se musí vyplatit a pracující lidé nesmějí být chudí. A ti, kteří pracovat nemohou a potřebují pomoc, ji musí dostat. Větší nepodmíněný příjem pro všechny by ale mohl být vnímán jako nezasloužená věc pro ty, kteří pracovat nechtějí.

 

3. Jakou formou bychom se v případě zavedení měli dobrat k přesné výši vyplácené sumy? Jsou namístě obavy ze zneužívání tohoto příjmu?

Stanovit správnou výši NZP lze jen po složitých výpočtech s využitím matematických modelů, které ukazují vliv parametrů jak na příjmy různých typů domácností, tak na veřejné finance. Takové modely máme k dispozici. Nepodmíněný základní příjem je tak jednoduchý, že si neumím představit jeho zneužití.

Nepodmíněný příjem nelze z podstaty zneužívat. Neexistuje žádná podmínka jeho pobírání kromě toho, že člověk zkrátka existuje. V tuto chvíli jsou to pro mě ale akademické otázky. Úkolem mým i celé vlády je formulovat jasná a konkrétní opatření pro zlepšování kvality každodenního života zvyšovat důchody, pomáhat růstu mezd a platů a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují.

 

Čtěte také: Drahé české hory. Nevyplatí se cizina?

Autor: Petr Vitásek

7.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexandr Kliment.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Automaty. Ilustrační foto.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Na sněmu Akademie věd se řešila i kandidatura Drahoše na Hrad

Praha - Možná kandidatura končícího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše na prezidenta byla jedním z důležitých témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci. Sněm dnes v Praze jeho nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření. Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké funkci. Drahoš poté řekl, že o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik chce po správci reklam na svém majetku sto milionů

Praha – Podivné, neprůhledné, nevýhodné a nepochopitelné. Tak kritici dlouhodobě označují smlouvy pražského dopravního podniku se společností Rencar týkající se provozování reklamních ploch na majetku dopravního podniku. Hodně podobná slova nyní používá i vedení dopravního podniku – a také primátorka Adriana Krmášová (ANO). A nezůstane jen u slov. Následovat bude výzva, aby společnost uhradila více než 104 miliony korun kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení užíváním majetku dopravního podniku v roce 2013.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies