VYBRAT REGION
Zavřít mapu

DVA POHLEDY: Konec sester vysokoškolaček. Je to špatně?

Praha - Zdravotní sestry by měly mít plné kompetence už po čtyřech letech střední školy a roce vyšší odborné školy. Model 4+1 má nahradit současný systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. Tuto povinnost ruší novela zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, jejímž cílem je dostat sestry rychle do praxe a získat jich víc pro lůžková oddělení nemocnic. Názory na to, jak by mělo vzdělání zdravotních sester vypadat, se ale razantně liší.

9.7.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Jiří Sejkora

David Marx:lékař, přední český odborník na kvalitu ve zdravotnictví, proděkan pro studium a výuku na 3. LF UK, vedoucí Kabinetu veřejného zdravotnictví

David Kasal:lékař a politik, poslanec (za ANO), primář nemocnice v Chrudimi, řídí chrudimskou pohotovostní službu

 

Co říkáte na návrh o změně vzdělávání zdravotních sester?

Primárním stimulem k novele tohoto zákona bylo odhodlání změnit systém vzdělávání všeobecných sester v ČR, přičemž udávanými důvody jsou jejich nedostatek a nejasné kompetence zdravotních asistentů. Současný systém vzdělávání zdravotních sester pokládám za odpovídající situaci ve většině rozvinutých států a hlavně odpovídající potřebám profese. Novela je dle mého názoru cestou zpět a domnívám se, že časem se budeme vracet k současnému systému. Pokud by zákon měl něco upravit, tak je to profese zdravotnického asistenta, která je nesystémová, a jejíž kompetence je třeba upravit.

Za tímto návrhem si stojím, nejen jako poslanec, ale i jako primář oddělení. Výmysl toho, aby všechny sestry měly vysokoškolské studium, je nepodložený praxí. Nebavíme se přitom o specializovaných sestrách třeba na jipkách, kde je třeba vzdělání větší. My ale potřebujeme sestry, které budou pracovat u lůžka a budou mít dostatečné kompetence. Jsem 25 let v praxi a stále nás drží ty sestry, které měly kdysi původní čtyřleté vzdělání, ty fungují dodnes. Většina sester, které jsou teď bakalářky a hlavně magistry, přijde v 27 do praxe, po dvou letech často odcházejí na mateřskou, a mají-li dvě děti, jsou šest let pryč a většinou se pak do zdravotnictví nevracejí. Navíc nechtějí být u lůžka, usilují o vedoucí funkci, tak aby se uplatnily. Pak vymýšlejí různé papírování, které často brání tomu, aby bylo dobře postaráno o naše pacienty.

 

Bude roční vzdělání místo dosavadního tříletého dostatečné?

Cesta zkráceného vzdělávání na systém 4+1 je nedobrá. Medicína dělá obrovské kroky dopředu, to, co jsme si před deseti lety ani nemysleli, že budeme schopni pro pacienty dělat, je dnes standardem. Podepisuje se to na objemu znalostí těch, kteří ve zdravotnictví pracují, obzvláště lékařů a sester. Navíc dochází ke změně věkové struktury pacientů, výrazně stárnou, s čímž přichází řada rizik, jejichž identifikace a v mnoha případech řešení je plně v kompetenci kvalifikované zdravotní sestry. I proto je nutné, aby se sestry, stejně jako lékaři, dozvídaly ty nejnovější informace a mohly je používat. Vzhledem k tomu, že informací je stále více, dochází i k prodlužování doby vzdělávání. Převažujícím evropským i světovým standardem jsou tři roky specializačního studia všeobecné sestry.

Snažíme se nastavit systém, kde budou kvalitní zdravotníci, kteří budou u lůžek a budou fungovat. Loni jsem byl na pracovní cestě v Německu, kde jsem zjišťoval, jaký systém mají oni. Jejich sestry se vzdělávají tři roky, přičemž mají desetiletou školní docházku, takže u nás budeme mít ještě rok navíc. Během doby 4+1 by měl být dostatek praxe i dost teoretického vzdělávání.

 

Vyřeší zkrácení studia opravdu nedostatek sester v resortu?

Myslím si, že zkracování doby přípravy povede k tomu, že klesne kvalita ošetřovatelské péče, zvýší se rizika jak pro pacienty, tak pro sestry, ale v žádném případě to nevyřeší problém jejich nedostatku. Ten není způsoben tím, že se musí dlouho vzdělávat, ale tím, že mají nízké platy. To souvisí i s objemem kvalifikovaných činností, které mají dělat. Dokud jim nepřidáme peníze, ať budou mít titul jakýkoli, ve zdravotnictví zůstávat nebudou. Spektrum péče bude stejné, akorát na to nebudou přicházet dostatečně teoreticky připravené a budou za to mít stále málo peněz. A sestra je ve zdravotnickém systému pro pacienta stejně významná a v některých oblastech zejména v dlouhodobé a následné péči i významnější než lékař.

Jestliže zatraktivníte vzdělávání, aby sestry, až přijdou na praxi ze školy, neseděly a nečetly noviny, kde vidí, že o ně není zájem, tak určitě. Když dojde ke zlepšení finančního ohodnocení a dáme sestrám kompetence, že budou moci spolupracovat s lékařem, bude je to bavit a získají i vztah ke svému pracovišti. Druhá věc je, že dojde i k tomu, že ve chvíli, kdy nyní bude dobíhat sedmiletý cyklus a již začne nový pětiletý, by nám jeden až dva roky měl vyjít možná až dvojnásobek sester. Vše je tedy o dvou věcech. Nejen zaplatit, ale také aby sestry viděly i smysl své práce. Což v momentě, kdy mají jen papírovat a chtějí se po nich nesmyslné věci, rozhodně nevidí. Je třeba tuto práci vrátit zpět do praxe, aby z ní měli lidé radost.

 

Čtěte také: Povinná vojna? Bránit se přece musíme sami

Autor: Redakce

9.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexandr Kliment.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Automaty. Ilustrační foto.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Na sněmu Akademie věd se řešila i kandidatura Drahoše na Hrad

Praha - Možná kandidatura končícího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše na prezidenta byla jedním z důležitých témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci. Sněm dnes v Praze jeho nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření. Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké funkci. Drahoš poté řekl, že o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik chce po správci reklam na svém majetku sto milionů

Praha – Podivné, neprůhledné, nevýhodné a nepochopitelné. Tak kritici dlouhodobě označují smlouvy pražského dopravního podniku se společností Rencar týkající se provozování reklamních ploch na majetku dopravního podniku. Hodně podobná slova nyní používá i vedení dopravního podniku – a také primátorka Adriana Krmášová (ANO). A nezůstane jen u slov. Následovat bude výzva, aby společnost uhradila více než 104 miliony korun kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení užíváním majetku dopravního podniku v roce 2013.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies