DVA POHLEDY: Hluk z letních koncertů musíme občas přežít

To, že nadměrný hluk nepříznivě ovlivňuje naše zdraví, potvrdila i nedávná studie Státního zdravotního ústavu, podle níž již síla 50 až 60 decibelů zvyšuje výskyt vysokého tlaku a žaludečních vředů. Noční hluk pak narušuje spánek a vede k obezitě. Sluchový aparát poškozuje hluk o síle 120 až 140 decibelů. Podle nedávného vyjádření Nejvyššího správního soudu nelze podobné společensky běžné akce zakázat a místní obyvatelé se s nimi musí občas smířit.

Měly by být koncerty a festivaly ukončovány bez výjimky ve 22 hodin?

Myslím, že zvláště u festivalů je to proti jejich logice. Chápu, že některé akce typu celonočních technoparty a podobně mohou být důvodem k podobnému uvažování, ale profesionálně organizované akce limitované dvaadvacátou hodinou považuji za nesmysl.

Co by to pro vás znamenalo?

Spíše pro sta tisíce návštěvníků, kteří se jezdí na koncerty a festivaly bavit, to bude znamenat podstatné zkrácení toho, co mají rádi.

Pokud koncerty končí později než ve 22 hodin, musíte žádat o výjimku obec či město?

Záleží jak kde, na zelené louce, kde nikoho nerušíme, tak ne. Pokud je akce v nějakém městě, řešíme s příslušným úřadem nejen večerní produkci, ale i další věci jako parkování, dopravní omezení, spojení s policií, zdravotníky a bezpečnost obecně.

Je pravda, že některé koncerty ve 22 hodin teprve začínají, než aby končily?

Je to především kvůli dennímu světlu, které je v letních měsících právě zhruba do té desáté hodiny. Například zahraniční kapely si vozí i na festivaly světelné efekty v milionové hodnotě a na míru připravené. Za denního světla postrádají smysl.

Myslíte si, že by některé kapely na festivalu vůbec nevystoupily, pokud by musely skončit dříve?

Může se to stát, ale spíše u samostatných koncertů turné světových hvězd.

Co se stane, když výjimku od obce či města nemáte a koncert skončí později než ve 22 hodin?

Nejsem legislativní odborník, tak neznám přesnou odpověď a ani jsem to nemusel nikdy řešit. Za současných podmínek je to, myslím, záležitost přestupkových komisí a následných pokut.

Je správné omezování hluku u koncertů pořádaných v noci venku?

V současné době je řešení problémů týkajících se hudebních produkcí legislativně převedeno na obce, takže ty si je mohou určovat a omezovat. Již od 1. prosince 2015 to tedy není věc orgánu ochrany veřejného zdraví. Obecně platí, že noční doba je určena k tomu, aby se lidé mohli vyspat. Pokud jde o krátkodobé akce jako různé výjimečné koncerty a festivaly, považuji je spíše za záležitosti podporující kulturní žití a regulace není nutná. Pokud se ale akce opakují každý týden a třeba na několik dní, pak to samozřejmě vede ke zvýšené nervozitě, nevyspání a agresivitě obyvatel, kteří jsou nadměrnému hluku vystaveni.

Je nějaký rozdíl v případě pravidelného hluku, kterému jsme vystaveni zejména z dopravy či restaurací?

Co se týká předzahrádek a jiných dlouhodobějších nočních aktivit, kde jde o každodenní pravidelný hluk, je regulace nutná. Například v Praze jsme již zvyklí, že desátou hodinou večer většina zahrádek, až na několik výjimek, končí. Myslím si, že by každý měl zohledňovat práva druhých osob, které kolem něho žijí.

Jaký vliv může mít dlouhodobý hluk v noci na naše zdraví?

Je to individuální. Vždy záleží na tom, jak dlouho taková akce trvá, i na tom, jaký vztah má ten, kdo je hlukem ovlivněn, k jeho zdroji. Přímé účinky hluku na lidský organismus ve smyslu poškození sluchového aparátu hrozí jen při velmi vysokých hladinách hluku, což nepředpokládám, že by se na koncertech vyskytlo. Noc je ale určena pro spánek. Opakované nevyspání vede k podrážděnosti, únavě či snížené koncentrovanosti v práci druhý den. Tyto problémy pak narůstají. Navíc s tím, že člověk vnímá takovýto podnět již dopředu jako negativní věc, začnou se vyplavovat stresové hormony, které ho připravují na akci například útěk. Ten se ale nekoná, protože není kam utéci. Lidské tělo však reaguje např. zvýšením tepové frekvence, zvýšením krevního tlaku. V případech dlouhodobého působení hluku se pak tyto zdravotní problémy mohou fixovat a vést ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Čtěte také: Konec sester vysokoškolaček. Je to špatně?