VYBRAT REGION
Zavřít mapu

DVA POHLEDY: Bylo by lepší zrušit posun na letní čas?

Praha - Těžká podzimní vstávání vykoupená hodinou světla při letních večerech. Stojí nám to za to? Každoroční posuny běžného času na letní a zpět nám způsobují problémy. V noci na zítřek si to zažijeme znovu a určitě ne naposledy, minimálně se tak bude dít dalších pět let. Podle jednoho z posledních výzkumů mají změny prokazatelný negativní vliv na zdraví lidí, nehodovost, dopravu i hospodářská zvířata. Nová studie navíc potvrdila minimální úspory spojené s letním časem, které vyčíslila na hodnotu pouhé jedné minuty práce ročně. Ale bojovníků za zrušení letního času je jen pár, alespoň těch hlasitých. Proč? Zvykli jsme si…

29.10.2016
SDÍLEJ:

Změna času. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Lukáš Kaboň

JAN CIMICKÝpsychiatr, prozaik, básník, překladatel, dramaturg a scenárista
Jan Cimický 

1. Je podle vás současná změna času praktická a účelná? Myslíte si, že je na pořadu dne žádat změnu času?

Tento problém je v podstatě umělý, protože v sobě máme zakódován denní a noční rytmus. Dnes bohužel dochází k tomu, že se mění celkově klima horké léto a za dva dny téměř mrzne. Keltové přes zimu fungovali ve sníženém tempu. My chceme od lidí, aby fungovali ve stejném rytmu v létě, v zimě. To člověku škodí. Navíc se náš organismus nutí, aby najednou prudce změnil svůj denní nebo noční rytmus. Ale zdravý a vyrovnaný organismus se s tím popasuje. Spousta lidí tuhle zkušenost má při cestování. Pravda je, že to nepřináší významný užitek, jedině snad to, že když je letní čas, tak že je o hodinu delší den. To zase není tak zásadní, bez čeho by člověk nemohl být.


2. Není vliv na biorytmus člověka přeceňován? Setkal jste se s takovými negativními případy ve své praxi? Zaslouží si téma politickou diskuzi?

Nepamatuji si, že by se u mě v ordinaci objevil někdo, kdo by si stěžoval. U řady lidí se projeví deprese, ale obvykle to souvisí s počasím. Odlišit, jestli to je změnou času, nebo počasím, se úplně přesně nedá. O střídání rozhodla EU v Bruselu, takže diskutovat se o tom může, ale zjevně to asi nepřinese žádný efekt. Diskuse funguje už léta, ale na věci to zřejmě nic nezmění. Nemyslím si, že by to byla tak zásadní věc, protože škodlivých vlivů je daleko víc.

3. Mohly by být prokazatelné zdravotní důsledky důvodem zrušení letního času? Jaké zdravotní komplikace by se musely projevit?

Musela by se stanovit norma a prokázat, že v důsledku toho mají lidé horší výkonnost. Jakým způsobem by se to dělalo? Já se obávám, že tohle je spíše pocitová záležitost. Člověk je mrzutý, protože se jeho biorytmus naruší a musí si zvyknout na něco jiného. Nemyslím si, že by se to podařilo přesně změřit.

PETR ŠILAR senátor (KDU-ČSL)
za obvod Ústí nad Orlicí, místopředseda komise pro rozvoj venkova
Petr Šilar 

1. Je podle vás současná změna času praktická a účelná? Myslíte si, že je na pořadu dne žádat změnu času?

Je zbytečná. Je navíc. Byla dobrá kvůli energetice prvních pět let v socialismu. Ale dnes je to relikt, který se drží z tradice hlouposti. Problém je v tom, že to schválila EU svojí směrnicí a tím vytvořila základ neustálého přežívání. Za tu dobu, co se touto problematikou zabývám, se nenašel nikdo, kdo to obhajuje. Tedy, nejsou pro to relevantní důvody.

2. Jak nákladné by bylo zrušit letní čas v ČR? Zahýbalo by to podle Vás s českou ekonomikou?

To si netroufnu odhadnout, nedovedu to. Myslím, že náklady by nevznikly žádné, protože by to nebyla skoková změna. Určitě by to trvalo nejméně tři roky. Musela by se připravit změna kalendářů, jízdních řádů a podobně.

3. Mohly by být prokazatelné zdravotní důsledky důvodem zrušení letního času? Jaké zdravotní komplikace by se musely projevit?

Existují již studie, které dokládají vliv změny času na biorytmus lidského těla. Dokonce u každé buňky v těle. Je ale prokázáno, že to není jediný důvod změn nálad, či psychosomatických potíží lidí. Ale sčítá se to. Kapka ke kapce a je narušen přirozený biorytmus člověka. Z toho pramení únava, podrážděnost, změny chování dětí. Čili vraťme se zpět k přirozenému rytmu, podle slunce a přírody.

Čtěte také: Máme se stydět za to, že si vážíme dalajlamy?

Autor: Denis Drahoš, Petr Vitásek

29.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexandr Kliment.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Automaty. Ilustrační foto.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Na sněmu Akademie věd se řešila i kandidatura Drahoše na Hrad

Praha - Možná kandidatura končícího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše na prezidenta byla jedním z důležitých témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci. Sněm dnes v Praze jeho nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření. Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké funkci. Drahoš poté řekl, že o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik chce po správci reklam na svém majetku sto milionů

Praha – Podivné, neprůhledné, nevýhodné a nepochopitelné. Tak kritici dlouhodobě označují smlouvy pražského dopravního podniku se společností Rencar týkající se provozování reklamních ploch na majetku dopravního podniku. Hodně podobná slova nyní používá i vedení dopravního podniku – a také primátorka Adriana Krmášová (ANO). A nezůstane jen u slov. Následovat bude výzva, aby společnost uhradila více než 104 miliony korun kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení užíváním majetku dopravního podniku v roce 2013.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies